Astronomové poprvé objevili dvojici pozůstatků supernov ze společného binárního systému

Astronomové poprvé objevili dvojici pozůstatků supernov, které pravděpodobně vznikly z téhož binárního hvězdného systému. Nachází se v těsné blízkosti dobře známé Medúzové mlhoviny, katalogizované jako IC 443, jednoho z nejpodrobněji prozkoumaných supernovních pozůstatků v naší galaxii. Druhým objektem dvojice je pozůstatek označovaný G189.6+3.3, jehož vlastnosti byly dosud probádány mnohem méně.

Výzkum vyšel 21. července 2026 v časopise Nature Communications. Hlavním autorem studie je Miltiadis Michailidis, astrofyzik a postdoktorand na Stanfordově univerzitě. Tým vědců při analýze vycházel ze šestnácti let dat nasbíraných vesmírným dalekohledem NASA Fermi Gamma-ray Space Telescope, který sleduje oblohu v oboru vysokoenergetického záření gama.

Díky dlouhodobému pozorování se podařilo detekovat vysoceenergetické gama záření vycházející z pozůstatku G189.6+3.3. Jde o první potvrzený případ, kdy byla u dvou blízkých supernovních pozůstatků naznačena společná binární historie mateřských hvězd. Taková konfigurace byla dosud jen teoretickou možností, kterou se nepodařilo pozorováním doložit.

Zajímavým zjištěním je také rozdílné rozložení částic uvnitř pozůstatku G189.6+3.3. Severní polovina objektu je podle dat dominována protony, zatímco jižní polovinu ovládají elektrony. Toto rozdělení podle vědců souvisí s odlišným prostředím, do kterého se rázová vlna po výbuchu supernovy šíří. Severní okraj pozůstatku totiž interaguje s hustým oblakem vodíkového plynu, což pravděpodobně vede k efektivnějšímu urychlování protonů v této oblasti a vzniku pozorovaného gama záření.

Objev otevírá nové otázky ohledně vývoje binárních hvězdných systémů a jejich zániku formou supernov. Pokud se domněnka o společném původu obou pozůstatků potvrdí dalšími pozorováními, mohlo by jít o významný krok k pochopení toho, jak se hvězdy ve dvojhvězdných soustavách vzájemně ovlivňují až do konce svého života. Vzhledem k blízkosti obou objektů na obloze i jejich odhadovanému stáří se nabízí možnost, že obě supernovy vybuchly v relativně krátkém časovém odstupu od sebe, což by odpovídalo scénáři, kdy jedna z hvězd binárního páru zanikla dříve a druhá ji následovala po určité době.

Michailidis a jeho kolegové plánují další pozorování, která by měla pomoci upřesnit vzájemný vztah mezi IC 443 a G189.6+3.3, včetně přesnějšího datování obou výbuchů a modelování jejich společné historie. Vzhledem k tomu, že Medúzová mlhovina patří mezi nejlépe zdokumentované objekty svého druhu, může nově objevený pár posloužit jako cenný referenční bod pro studium podobných struktur jinde v galaxii.