Rozsáhlá studie: klimatická změna mění areály 80 procent zkoumaných druhů motýlů
13. 08. 2026
Rozsáhlá analýza publikovaná v odborném časopise Nature Ecology & Evolution přináší jeden z dosud nejucelenějších pohledů na to, jak klimatické změny ovlivňují areály motýlů po celém světě. Vědci se zaměřili na 1 758 druhů, což představuje zhruba 10 procent všech dosud popsaných druhů motýlů, a zkoumali, jakým způsobem se za poslední desetiletí měnilo jejich geografické rozšíření.
Výsledky ukazují, že proměny areálů jsou mezi motýly velmi rozšířeným jevem. Celých 80 procent zkoumaných druhů svůj areál rozšířilo, tedy začalo se vyskytovat na nových místech, kam se dříve nedostávalo. Naproti tomu 27 procent druhů zaznamenalo opačný trend – zúžení areálu, kdy motýli z části svého původního území mizí. U 22 procent druhů pak vědci zjistili změny týkající se nadmořské výšky, tedy posun výskytu do vyšších nebo nižších poloh, než na jaké byly dané druhy dosud vázány.
Součet uvedených procent přesahuje sto, což autoři studie vysvětlují tím, že řada druhů nezaznamenala jen jeden typ změny, ale hned několik najednou. Motýl tak mohl zároveň rozšířit svůj areál na nová území, ztratit část původního výskytu jinde a navíc změnit i výškové rozpětí, ve kterém se vyskytuje. Tyto jevy se tedy vzájemně nevylučují a u mnoha druhů se prolínají.
Klíčovým zjištěním studie je souvislost mezi pozorovanými změnami a klimatickými podmínkami. Podle autorů bylo 79 procent všech zaznamenaných posunů areálu spojeno s klimatickými změnami a extrémními povětrnostními jevy, jako jsou vlny veder, sucha nebo neobvykle silné bouře. Tento podíl naznačuje, že proměny prostředí, které souvisejí s globálním oteplováním, mají na rozšíření motýlů zásadní vliv a nejde jen o okrajový faktor mezi mnoha jinými příčinami.
Motýli jsou dlouhodobě považováni za citlivé bioindikátory stavu ekosystémů. Jejich životní cyklus úzce souvisí s teplotou, vlhkostí a dostupností živných rostlin, na kterých jsou housenky mnoha druhů závislé. I malé odchylky v klimatu proto dokážou ovlivnit, kde se daný druh dokáže úspěšně rozmnožovat a přežívat. Když se podmínky v určité oblasti stanou nevhodnými, motýli buď mizí, nebo se přesouvají do jiných lokalit, kde nacházejí příznivější prostředí.
Rozšiřování areálů, které autoři zaznamenali u většiny druhů, může na první pohled působit jako pozitivní zpráva. Ve skutečnosti však jde spíše o signál nestability přírodních systémů. Motýli se přesouvají tam, kde jim to aktuální podmínky umožňují, což může vést k narušení dosavadních ekologických vazeb – například mezi opylovači a rostlinami, na kterých jsou závislí. Zúžení areálu u více než čtvrtiny druhů pak představuje varování, že některé populace mohou být oteplováním ohroženy přímo, zejména pokud přicházejí o části svého historického výskytu bez odpovídající kompenzace jinde.
Změny ve výškovém rozšíření, které studie zaznamenala u zhruba jedné pětiny druhů, odpovídají již dříve popsanému trendu, kdy se organismy v reakci na oteplování přesouvají do vyšších nadmořských výšek, kde bývá chladněji. Tento jev je pozorován i u dalších skupin živočichů a rostlin a potvrzuje, že motýli v tomto ohledu nejsou výjimkou.
Autoři studie zdůrazňují, že jejich analýza díky velkému počtu zkoumaných druhů poskytuje robustní obraz o tom, jak citlivě motýli reagují na měnící se klima. Zároveň upozorňují, že podobné posuny areálů mohou mít dopad na širší ekosystémy, včetně zemědělství závislého na opylování. Studie tak přidává další důkaz do rostoucí sady vědeckých poznatků, které dokládají, že klimatické změny už dnes měřitelně ovlivňují rozšíření živočišných druhů na celém světě.