Rekordní vedra zvyšují spotřebu opalovacích krémů, roste zátěž pro vodní ekosystémy

Letošní léto sahá po opalovacích krémech snad každá domácnost v zemi. Rekordní vlny veder, které od června sužují celé území, přiměly miliony lidí k tomu, aby se před slunečním zářením chránili víc než kdy dřív. Lékárny hlásí zvýšenou poptávku po ochranných přípravcích a na plážích, u vodních nádrží i v parcích lze pozorovat, jak si lidé pravidelně natírají kůži krémem s vysokým ochranným faktorem. Co si ale málokdo uvědomuje, je to, co se s těmito přípravky děje poté, co steče z těla do vody nebo do půdy.

Naprostá většina populace nemá ponětí o tom, jaký dopad má běžné opalování na životní prostředí. Chemické látky obsažené v mnoha opalovacích krémech se po omytí v moři, řece nebo rybníku dostávají do vodních ekosystémů. Tam mohou negativně ovlivňovat vodní organismy, včetně řas, korálů a drobných živočichů, kteří tvoří základ potravního řetězce. Zatímco odborníci na tento problém upozorňují už řadu let, širší veřejnost si souvislost mezi ochranou vlastní pokožky a zátěží pro přírodu prakticky nespojuje.

Situaci letos zhoršuje právě kombinace extrémních teplot a masivního používání opalovacích krémů. Čím déle vlny veder trvají, tím častěji lidé přípravky aplikují a tím větší množství chemických látek nakonec končí ve vodě. Přitom mnozí spotřebitelé si při nákupu všímají především faktoru ochrany proti slunci, nikoli složení produktu nebo jeho ekologické stopy. Etikety s informacemi o dopadu na životní prostředí bývají malé, nenápadné, a pro běžného kupujícího tak snadno přehlédnutelné.

Odborníci se shodují, že klíčovým problémem je nedostatečná informovanost. Lidé si podle nich často neuvědomují, že ochrana vlastního zdraví a ochrana přírody spolu úzce souvisí a že rozhodnutí učiněné u regálu v obchodě může mít reálný dopad na vzdálený ekosystém. Zatímco se veřejná diskuze obvykle točí kolem účinnosti opalovacích krémů proti slunečnímu záření, téma jejich environmentálního dopadu zůstává na okraji zájmu.

Tato mezera ve znalostech je patrná napříč celou zemí, bez ohledu na region. Ať už jde o vnitrozemské rekreační oblasti u řek a rybníků, nebo lokality blíže k moři, kam Češi tradičně jezdí na dovolenou, vzorec chování zůstává podobný – lidé se chrání před vedrem, aniž by přemýšleli o tom, co se stane s krémem po kontaktu s vodou. Vzhledem k tomu, že letošní vlny veder patří mezi nejintenzivnější za poslední roky, objem používaných opalovacích přípravků výrazně vzrostl, a tím pádem i potenciální zátěž pro vodní prostředí.

Řešením podle odborníků není přestat se chránit před sluncem, ale spíše zvýšit informovanost o alternativách a odpovědném chování. Důležitá je edukace veřejnosti o tom, že existují způsoby ochrany, které méně zatěžují přírodu, a že samotné rozhodování o nákupu by mělo zohledňovat i tento aspekt, nejen okamžitou účinnost proti spálení. Zároveň se ukazuje, že komunikace ze strany výrobců i státních institucí na toto téma zatím nedostatečně rezonuje se širokou veřejností.

Vzhledem k tomu, že extrémní teploty se podle meteorologů budou v následujících letech pravděpodobně opakovat a možná i prohlubovat, otázka rovnováhy mezi ochranou lidského zdraví a ochranou životního prostředí bude nabývat na významu. Pokud lidé i nadále budou během veder sahat po opalovacích krémech v takovém rozsahu jako letos, aniž by se současně zvýšilo povědomí o jejich dopadech, mohou dlouhodobé následky pro vodní ekosystémy narůstat nepozorovaně, ale plynule.

Odborníci proto apelují na to, aby se téma dostalo více do veřejného prostoru – ať už prostřednictvím osvětových kampaní, jasnějšího značení produktů, nebo edukace už na školách. Cílem je, aby si lidé při ochraně před slunečním zářením zároveň uvědomovali, že jejich každodenní rozhodnutí mají širší kontext, který přesahuje jejich vlastní pokožku.