V Kolomně archeologové našli poklad 2600 stříbrných mincí ze 14. a 15. století

Archeologové objevili v historickém centru Kolomny, města ležícího přibližně 114 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, poklad čítající 2 600 stříbrných mincí z období 14. a 15. století. Nález oznámil Institut archeologie Ruské akademie věd ve svém prohlášení z 26. srpna 2026.

Mince byly nalezeny v keramickém džbánu, který badatelé popisují jako elegantně zpracovaný. Podle archeologů jde o denga, tedy typ mincí, které se v Rusku začaly razit na konci 14. století a staly se základem tehdejšího peněžního oběhu. Většina nalezených exemplářů pochází z doby vlády velkoknížat Vasilije I., který vládl v letech 1389 až 1425, a jeho syna Vasilije II., jenž stál v čele moskevského knížectví v letech 1425 až 1462.

Mimořádnou pozornost badatelů si zaslouží skutečnost, že více než 350 mincí z nálezu patří k dosud neznámému typu, který nebyl v dosavadní numismatické literatuře popsán. Tato skutečnost může podle archeologů přinést nové poznatky o mincovnictví raného moskevského státu a jeho hospodářských vazbách v období, kdy se Moskva postupně stávala centrem sjednocujícího se ruského území.

Kolomna, v jejímž historickém jádru byl poklad objeven, patřila ve středověku k významným obchodním a strategickým bodům na cestě mezi Moskvou a jižními oblastmi Ruska. Její poloha na soutoku řek Moskvy a Oky z ní dělala důležitý uzel obchodních cest, což podle archeologů vysvětluje i množství a hodnotu nalezeného pokladu.

Badatelé se nyní zabývají otázkou, proč byl poklad ukryt a nikdy nebyl vyzvednut. Jednou z uvažovaných hypotéz je, že majitel mincí se stal obětí morové epidemie, která zasáhla oblast mezi lety 1424 a 1427. Pokud by se tato teorie potvrdila, poklad by mohl sloužit jako doklad tragických důsledků epidemie na tehdejší obyvatelstvo Kolomny, kdy majitel patrně ukryl své úspory s úmyslem se pro ně později vrátit, což se mu už nepodařilo.

Archeologové plánují v následujících měsících podrobnou analýzu jednotlivých mincí, která by měla pomoci upřesnit dataci nálezu a objasnit původ dosud neznámého typu denga. Výsledky výzkumu by mohly přispět k lepšímu pochopení peněžního systému Moskevského velkoknížectví v období, kdy se formovala jeho pozdější dominance nad ostatními ruskými knížectvími.