Astronomové zaznamenali tři rotační glitche u pulsaru PSR J1637−4642 po 15 letech pozorování
10. 09. 2026
Dne 6. září 1947 provedlo americké námořnictvo první test rakety V-2 na moři, a to v rámci operace nazvané Operation Sandy. Start proběhl z paluby letadlové lodi USS Midway, která v té době plula několik set mil jižně od Bermud. Šlo o historicky první balistický raketový start uskutečněný z paluby námořní lodi, což znamenalo významný posun v americkém výzkumu raketové techniky v poválečném období.
Raketa V-2 byla v té době nejpokročilejší dlouhodosahovou řízenou balistickou raketou na světě. Její konstrukci navrhl německý inženýr Wernher von Braun, který během druhé světové války vedl německý raketový program a po válce přešel spolu se svým týmem a částí technické dokumentace do Spojených států. Americká armáda a námořnictvo tehdy intenzivně zkoumaly možnosti využití zachycených raket V-2 pro vlastní výzkum a vývoj raketových zbraní.
Cílem operace Sandy bylo ověřit, zda je možné odpálit raketu tohoto typu přímo z paluby lodi na volném moři, což by otevřelo cestu k mobilním raketovým platformám nezávislým na pevninských odpalovacích zařízeních. Test měl zásadní význam pro budoucí vývoj námořních raketových systémů, protože ukazoval směr, kterým se americká vojenská technika mohla ubírat v následujících letech studené války.
Samotný start se však nepodařilo provést bezchybně. Raketa po odpálení z paluby USS Midway dosáhla výšky přibližně 15 000 stop, tedy asi 4 600 metrů, než se odchýlila od plánovaného kurzu. Následně se ve vzduchu rozpadla, čímž byl test z technického hlediska označen za neúspěšný. Přesto zůstala samotná skutečnost, že se raketu vůbec podařilo odpálit z paluby lodi, důležitým krokem vpřed pro americkou raketovou technologii.
Operace Sandy byla součástí širšího výzkumného úsilí, které americké ozbrojené síly věnovaly raketám V-2 po skončení druhé světové války. Spojené státy získaly po válce značné množství dílů a komponentů z německé produkce, které následně sloužily k experimentům na vlastním území i v rámci testů, jako byl právě tento námořní pokus. Testování z paluby lodi mělo prověřit, do jaké míry je konstrukce rakety V-2 přizpůsobitelná podmínkám odlišným od pozemního odpalování, tedy pohybu lodi, vlivu mořského prostředí a omezenému prostoru pro přípravu startu.
Ačkoliv samotný let skončil selháním, získané poznatky z operace Sandy byly využity při dalším vývoji raketové techniky v následujících letech. Test na palubě USS Midway se stal jedním z raných příkladů snahy propojit raketovou technologii s námořními platformami, což později vedlo k rozvoji balistických raket odpalovaných z ponorek a dalších typů námořních plavidel v průběhu studené války.
Test z 6. září 1947 je dnes připomínán především jako historický mezník – šlo o první pokus o balistický raketový start z paluby lodi v dějinách vojenské techniky. I přes neúspěch letu samotného se operace Sandy zapsala do historie jako důkaz, že spojení mezi raketovou technologií vyvinutou v Německu za druhé světové války a americkým námořnictvem mělo potenciál posunout vojenský výzkum novým směrem.
Raketa V-2, jejíž konstrukci vytvořil Wernher von Braun ještě před koncem druhé světové války, se po roce 1945 stala základem pro poválečný rozvoj raketové techniky nejen ve Spojených státech, ale i v Sovětském svazu. Právě zkušenosti získané z testů, jako byla operace Sandy, později přispěly k rozvoji programů, které vedly až ke vzniku moderních balistických raket a nakonec i vesmírných nosných raket používaných v následujících desetiletích.
Operace provedená z paluby USS Midway tak zůstává v historii americké armády zaznamenána jako jeden z prvních pokusů propojit klasickou balistickou raketu s mobilní námořní platformou, přestože samotný technický výsledek testu byl neuspokojivý a raketa se cíle nedosáhla.