Pravidelné jedení arašídů zlepšilo u seniorů reakci mozku na inzulin

Pravidelná konzumace arašídů může u starších lidí zlepšit reakci mozku na inzulin v oblastech, které souvisejí s pamětí. Vyplývá to z nizozemské studie, o které 1. listopadu informoval web ScienceDaily na základě tiskové zprávy The Peanut Institute. Práce vznikla na Maastricht University Medical Center a byla publikována v odborném časopise Food & Function.

Za výzkumem stojí tým z výzkumného ústavu NUTRIM. Hlavní autorkou je doktorandka Lucia Kerkhof, senior autorem docent Peter Joris z katedry výživy a pohybových věd. Do studie se zapojilo 31 zdravých dospělých ve věku 60 až 75 let. Šlo o randomizovanou kontrolovanou crossover studii, v níž každý účastník absolvoval jak intervenční, tak kontrolní fázi.

V intervenční fázi jedli dobrovolníci denně 60 gramů nesolených arašídů pražených na sucho a konzumovaných se slupkou, což odpovídá přibližně dvěma porcím. Trvalo to 16 týdnů. V kontrolní fázi arašídy nejedli vůbec.

Podle autorů se po 16 týdnech zlepšila reakce na inzulin v několika oblastech mozku pravé hemisféry, které jsou spojené s pamětí. Konkrétně jde o lingvální gyrus, hipokampus, parahipokampální gyrus a zadní cingulární gyrus. Zlepšená reakce na inzulin v mozkových oblastech spojených s pamětí je tak hlavním zjištěním nové práce.

K měření výzkumníci využili několik metod. Průtok krve mozkem sledovali pomocí ASL-MRI, což je typ magnetické rezonance. Reakci mozku na inzulin zkoumali tak, že inzulin účastníkům podali nazálně, tedy nosem. Magnetickou rezonancí břicha navíc změřili množství tuku uloženého v játrech (intrahepatální lipidy). Kognitivní schopnosti ověřovali testy CANTAB.

Nejde o první výsledek z tohoto projektu. Již v roce 2025 zveřejnil tým v časopise Clinical Nutrition předchozí část analýzy. Tehdy uvedl, že u účastníků vzrostl celkový mozkový průtok krve o 3,6 procenta a zlepšila se jejich verbální paměť o 5,8 procenta. Nová práce tak doplňuje obrázek o další mechanismus, a sice o to, jak mozek reaguje na inzulin.

Výzkumníci upozorňují, že za pozorovanými efekty může stát více složek arašídů současně. Zmiňují nenasycené tuky, vlákninu, vitamíny a minerály, fytochemikálie a také aminokyselinu L-arginin. Která z těchto látek nebo jaká jejich kombinace má na mozek největší vliv, ze zveřejněných informací nevyplývá.

Studie má několik omezení, která plynou už z jejího rozsahu a charakteru. Zúčastnilo se jí jen 31 lidí a všichni byli zdraví. Výsledky proto nelze bez dalšího přenášet na starší dospělé s metabolickými potížemi nebo s počínajícími poruchami paměti. Autoři zároveň nepředstavují zjištění jako důkaz, že arašídy zabrání demenci; popisují zlepšení měřených ukazatelů u zdravých seniorů po šestnácti týdnech konzumace.

Výzkum financovala The Peanut Institute Foundation. Podle samotných výzkumníků však tento zadavatel neměl vliv na návrh studie, její provedení ani interpretaci výsledků. Přesto je při hodnocení závěrů dobré mít na paměti, že studii podpořila organizace spojená s arašídovým průmyslem.

Vztah mezi inzulinem a mozkem přitahuje pozornost vědců dlouhodobě. Inzulin v mozku nehraje roli jen při regulaci hladiny cukru, ale podílí se i na procesech spojených s pamětí a učením. Zhoršená reakce mozku na inzulin se proto zkoumá jako jeden z možných faktorů kognitivního úpadku ve stáří. Maastrichtská práce naznačuje, že úprava jídelníčku by mohla být jedním ze způsobů, jak tuto reakci ovlivnit, k potvrzení však budou potřeba větší a delší studie.

Arašídy, přestože se běžně počítají mezi ořechy, botanicky patří mezi luskoviny. Autoři studie zdůrazňují, že účastníci jedli nesolené arašídy pražené na sucho a se slupkou, nikoli solené nebo slazené pochutiny. Výsledky se tedy týkají konkrétní podoby arašídů a nelze je automaticky vztahovat na všechny arašídové produkty, například na ochucené snacky nebo másla s přidaným cukrem a solí.