Populace volně žijících zvířat klesly od roku 1970 v průměru o 73 procent, uvádí WWF

Populace volně žijících zvířat na světě od roku 1970 v průměru poklesly o 73 procent. Vyplývá to z nové zprávy Living Planet Index 2026, kterou zveřejnila organizace WWF (World Wildlife Fund). Index patří mezi nejsledovanější ukazatele stavu biodiverzity na planetě a aktualizuje se jednou za dva roky na základě dlouhodobého sledování tisíců populací živočichů po celém světě.

Číslo 73 procent je na první pohled alarmující a často bývá v médiích i veřejné diskusi nesprávně interpretováno. Neznamená to, že ze světa zmizely téměři tři čtvrtiny všech zvířat nebo že tři čtvrtiny druhů vyhynuly. Jde o průměrný pokles velikosti monitorovaných populací volně žijících obratlovců – tedy savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků – u nichž vědci sledují početnost jedinců v konkrétních lokalitách v průběhu desetiletí.

Metodika indexu funguje tak, že výzkumníci shromažďují údaje o tisících populací po celém světě a sledují, jak se mění jejich velikost v čase oproti výchozímu roku 1970. Z těchto dílčích údajů se následně vypočítá souhrnný průměrný trend. Pokud se tedy určitá populace určitého druhu na konkrétním území výrazně zmenšila, zatímco jiná zůstala stabilní nebo mírně vzrostla, výsledný průměr může vykazovat velký propad, aniž by to znamenalo plošné vymírání daného druhu. Index tak spíše ukazuje intenzitu a rozsah tlaku, kterému jsou ekosystémy vystaveny, než přesný počet zbývajících jedinců na planetě.

Přesto odborníci upozorňují, že i s touto výhradou jde o varovný signál. Prudký pokles populační velikosti u mnoha druhů znamená menší genetickou diverzitu, vyšší zranitelnost vůči nemocem, klimatickým extrémům i dalším tlakům a zvyšuje riziko, že se některé populace již nebudou schopny obnovit. Opakované vydávání indexu každé dva roky navíc umožňuje sledovat, zda se globální trend zhoršuje, stabilizuje, nebo se v některých regionech a u některých druhů naopak zlepšuje.

Mezi hlavní příčiny poklesu populací dlouhodobě patří ztráta a degradace přirozených stanovišť, nadměrný lov a rybolov, šíření invazních druhů, znečištění prostředí a postupující klimatická změna. Tyto faktory se často kombinují a jejich dopad se v jednotlivých regionech výrazně liší – nejvýraznější propady bývají dlouhodobě zaznamenávány ve sladkovodních ekosystémech, zatímco suchozemské a mořské populace vykazují v průměru mírnější, byť stále výrazný pokles.

WWF zprávu Living Planet Index pravidelně využívá jako argument pro naléhavost ochrany přírody a jako podklad pro jednání na mezinárodní úrovni, včetně diskusí o ochraně biodiverzity v rámci OSN. Organizace zdůrazňuje, že číslo samo o sobě nemá sloužit jako definitivní statistika o stavu veškeré divoké přírody, ale jako indikátor trendu, který má upozornit na potřebu systémových opatření – od obnovy stanovišť přes omezení nadměrného využívání přírodních zdrojů až po řešení klimatické krize.

Zveřejnění nové edice indexu pro rok 2026 opět vyvolalo diskusi o tom, jak s podobnými souhrnnými čísly pracovat ve veřejné komunikaci. Vědci i zástupci WWF opakovaně zdůrazňují, že je důležité rozlišovat mezi poklesem počtu jedinců v rámci sledovaných populací a vymíráním druhů jako takovým. Zatímco první jev popisuje dynamiku existujících populací v čase, druhý se týká úplného zániku druhu na Zemi – a tyto dva ukazatele se nedají zaměňovat, byť spolu úzce souvisejí.

Index Living Planet tak zůstává především nástrojem k měření trendu, nikoli absolutní bilancí stavu biodiverzity. I přes metodologické nuance však dlouhodobá data ukazují jasný směr: tlak člověka na přírodní ekosystémy se za posledních více než padesát let výrazně zvýšil a jeho dopady na volně žijící živočichy jsou podle zprávy WWF patrné napříč kontinenty i druhy.