Vědci z USC objevili metodu výroby CAR imunitních buněk proti rakovině

Vědci z University of Southern California (USC) oznámili 16. října 2026 objev metody, která by mohla vést k vytvoření prakticky neomezeného zdroje imunitních buněk bojujících proti rakovině. Tým pod vedením Qi-Long Yinga, MD, PhD, publikoval výsledky výzkumu v odborném časopise Cell.

Jádrem objevu je schopnost vyrábět ve velkém množství takzvané granulocyte-monocyte progenitory (GMPs) – nezralé imunitní buňky, které lze geneticky upravit tak, aby rozpoznávaly nádorové buňky a spouštěly přirozenou obrannou reakci organismu. Výzkumníkům se podařilo tyto buňky vybavit chimérickými antigenními receptory (CAR), díky nimž dokážou cíleně vyhledávat a napadat rakovinné buňky.

Účinnost metody tým ověřoval na myších. Experimenty ukázaly, že geneticky upravené GMPs s CAR receptory dokázaly zpomalit progresi jak krevních nádorových onemocnění, tak solidních nádorů. U zvířat léčených těmito buňkami se nemoc vyvíjela pomaleji než u kontrolních skupin, což podle autorů studie naznačuje reálný terapeutický potenciál přístupu.

Kromě onkologického využití vědci testovali GMPs i v souvislosti s jiným onemocněním – chronickou granulomatózní nemocí, což je vzácná porucha imunitního systému, při níž bílé krvinky nedokážou účinně ničit některé bakterie a houby. Myším postiženým touto nemocí výzkumníci podali upravené GMPs a pozorovali, že se zvířatům částečně obnovila schopnost bránit se bakteriálním infekcím. Tento výsledek naznačuje, že technologie by mohla najít uplatnění i mimo onkologii, konkrétně u poruch imunity.

Hlavní předností nové metody je podle vědců z USC možnost buňky vyrábět předem a ve velkém množství, nikoliv teprve na míru pro konkrétního pacienta. Současné buněčné terapie, například léčba založená na CAR-T lymfocytech, vyžadují odběr buněk od každého pacienta zvlášť, jejich genetickou úpravu v laboratoři a následné navrácení zpět do těla. Tento proces je časově náročný, nákladný a ne vždy proveditelný u všech pacientů, zejména u těch, jejichž vlastní imunitní systém je oslabený onemocněním nebo předchozí léčbou.

Pokud by se podařilo GMPs vyrábět ve větším měřítku jako univerzální, předem připravený produkt, mohlo by to podle autorů studie výrazně zrychlit a zlevnit dostupnost imunoterapie pro širší okruh pacientů. Místo týdnů čekání na personalizovanou léčbu by lékaři mohli sáhnout po hotových buňkách připravených k okamžitému použití.

Vědci z USC zdůrazňují, že jde zatím o výsledky z experimentů na zvířatech a že před případným klinickým využitím u lidí bude nutný další výzkum, včetně ověření bezpečnosti a účinnosti v klinických studiích. Přesto objev představuje významný krok směrem k dostupnějším a škálovatelným formám buněčné imunoterapie, které by mohly doplnit nebo částečně nahradit současné, personalizované přístupy k léčbě rakoviny.

Studie zveřejněná v časopise Cell tak přináší další důkaz, že výzkum kmenových a progenitorových buněk může otevřít cestu k novým typům léčby nejen u onkologických onemocnění, ale i u vzácných poruch imunitního systému, jako je chronická granulomatózní nemoc.