Archeologové objevili v Arménii vzácnou nástěnnou malbu z urartské pevnosti

Archeologové objevili nástěnnou malbu v urartské pevnosti na území dnešní Arménie, informoval časopis Archaeology Magazine. Podle publikace jde o významný nález, který přispívá k poznání kultury Urartského království, jež v starověku ovládalo oblast jižního Kavkazu a přilehlé části dnešního Turecka a Íránu.

Urartu bylo mocným státním útvarem, který existoval zhruba od 9. do 6. století před naším letopočtem a soupeřil s Asýrií o vliv v regionu. Jeho pevnosti, budované obvykle na strategicky výhodných místech s výhledem do okolní krajiny, sloužily jak k vojenským, tak správním účelům. Mnohé z nich byly zdobeny nástěnnými malbami, které dokládaly bohatství a symboliku tehdejší vládnoucí vrstvy.

Nově objevený murál byl nalezen přímo v prostorách jedné z urartských pevností na arménském území, kde archeologický výzkum probíhá dlouhodobě. Podle Archaeology Magazine nález dokládá, že výzdoba vnitřních prostor pevnosti byla propracovanější, než se dosud předpokládalo. Malba se dochovala na části zdiva a badatelé ji nyní podrobují dalšímu zkoumání, aby zjistili technologii jejího vzniku i použité pigmenty.

Nástěnné malby z období Urartu jsou vzácné, protože se dochovaly jen ve zlomcích na několika lokalitách. Většina dosavadních poznatků o urartském umění pochází z bronzových artefaktů, keramiky a nápisů vytesaných do kamene, které dokumentují vojenské výpravy a náboženské rituály vládců. Objev muralu tak podle archeologů rozšiřuje dosavadní obraz o vizuální kultuře tohoto starověkého státu.

Odborníci uvádějí, že podobné nálezy pomáhají lépe pochopit, jakým způsobem urartská elita prezentovala svou moc a náboženské přesvědčení uvnitř opevněných sídel. Pevnosti sloužily nejen jako obranné stavby, ale i jako centra správy a náboženského života, což dokládají i dříve odkryté chrámové komplexy a svatyně na jiných lokalitách v regionu.

Urartské království zaniklo pravděpodobně pod tlakem vpádů kočovných kmenů a vnitřních konfliktů, přičemž jeho území následně připadlo pod vliv dalších regionálních mocností. Archeologický výzkum v Arménii, kde se nachází řada pozůstatků urartských staveb, pokračuje již several desetiletí a přináší nové poznatky o organizaci tohoto starověkého státu, jeho hospodářství i kulturních kontaktech s okolními civilizacemi, včetně Asýrie a raných íránských kultur.

Podle Archaeology Magazine bude nově objevená malba dále konzervována a dokumentována, aby nedošlo k jejímu poškození vlivem povětrnostních podmínek nebo lidské činnosti. Archeologové plánují také srovnávací analýzu s dalšími dochovanými fragmenty urartského výtvarného umění, což by mohlo pomoci určit stylistické a chronologické zařazení nálezu v rámci vývoje urartské kultury.

Nález potvrzuje, že urartské pevnosti nebyly pouze čistě funkčními vojenskými stavbami, ale představovaly i prostor pro umělecké vyjádření a demonstraci postavení vládnoucí třídy. Podobné objevy mají význam nejen pro archeology specializující se na starověký Kavkaz a Přední Orient, ale i pro širší pochopení vzájemných kulturních vlivů mezi starověkými civilizacemi tohoto regionu.

Archeologický výzkum na území Arménie zůstává i v roce 2026 aktivní oblastí zájmu mezinárodních týmů, které se snaží zmapov