Nová zpráva Národních akademií posiluje atribuční vědu i klimatické žaloby proti ropným firmám

Národní akademie věd, inženýrství a medicíny zveřejnily 16. července 2026 novou zprávu, která shrnuje pokroky v takzvané atribuční vědě – oboru zkoumajícím, do jaké míry lze konkrétní extrémní počasí přičíst změně klimatu. Zprávu vypracoval tým 14 odborníků, mezi nimiž byli klimatologové i meteorologové, a jde o aktualizaci dokumentu z roku 2016. Autorkou článku o zprávě je Grace van Deelen.

Podle zprávy věda za posledních deset let výrazně pokročila v tom, jak přesně dokáže propojit konkrétní klimatické jevy s dlouhodobými změnami způsobenými lidskou činností. Nejvyšší míru důvěry mají vědci u extrémních teplot a srážkových úhrnů – u těchto jevů je podle autorů možné s dostatečnou jistotou určit, jakou roli sehrálo globální oteplování.

Zpráva zároveň naznačuje, že tato zpřesněná metodologie by mohla hrát roli i u soudu. Jako příklad autoři uvádějí žalobu proti společnostem ExxonMobil, BP, Chevron a Shell, podanou v souvislosti s úmrtím více než 1 400 lidí během vlny veder v Pacifiku v roce 2021. Právě takové případy podle odborníků ukazují, jak by mohly být vědecké poznatky o atribuci využity jako důkazní materiál v soudních sporech proti producentům fosilních paliv.

Patrick Parenteau, právník specializující se na klimatickou legislativu, zprávu komentoval slovy: Zpráva s takovou váhou, jakou mohou přinést Národní akademie, bude obrovským přínosem pro případy žalobců. Podle něj může posílit pozici žalobců v podobných sporech tím, že jim poskytne vědecky podloženou a autoritativní oporu.

Zpráva ovšem nezůstala bez kritiky. Ozvaly se hlasy skeptiků, kteří zpochybňují antropogenní původ změny klimatu a odmítají závěry týkající se atribuce extrémního počasí. Alice Hill, odbornice na klimatickou politiku, popsala cíl těchto odpůrců jako snahu udržet atribuční vědu mimo soud – tedy zabránit tomu, aby se výsledky atribuční vědy staly standardní součástí právních argumentací v klimatických žalobách.

Autoři zprávy zároveň upozorňují, že obor má stále své limity. Mezi doporučeními pro další zlepšení atribuční vědy uvádějí potřebu vyššího rozlišení globálních klimatických modelů, které by umožnilo přesnější simulace lokálních jevů. Stejně důležité je podle nich i zlepšení pozorovacích dat, a to zejména v oblastech globálního jihu, kde je hustota meteorologických stanic a historických záznamů výrazně nižší než v rozvinutých zemích severní polokoule. Právě nedostatek kvalitních dat v těchto regionech podle zprávy brání spolehlivé atribuci extrémních jevů tam, kde mohou mít nejzávažnější humanitární dopady.

Zpráva tak dokumentuje, jak se atribuční věda za posledních deset let posunula od experimentálního nástroje k oboru s praktickými důsledky – ať už pro veřejnou politiku, nebo pro soudní systém. Zatímco v roce 2016 byla schopnost vědců přiřadit konkrétní bouři, vlnu veder či povodeň ke změně klimatu často omezená a zatížená nejistotou, dnešní modely a metody podle autorů umožňují mnohem konkrétnější závěry, zejména u teplotních extrémů.

Zůstává otevřenou otázkou, jak rychle a v jaké míře se tyto poznatky promítnou do praxe soudních sporů. Právníci jako Parenteau očekávají, že podp