Nová AI platforma nabízí OSINT i útočné nástroje, experti varují před zneužitím

Nová AI platforma, která se na síti prezentuje pod pracovním označením „No-Filter Kriminal, vzbuzuje pozornost bezpečnostních expertů kvůli způsobu, jakým kombinuje legitimní nabídku služeb s výrazně rizikovým využitím. Společnost stojící za projektem se navenek profiluje jako poskytovatel bezpečnostního inženýrství, tedy služeb, které by měly firmám a jednotlivcům pomáhat odhalovat slabiny v jejich systémech dřív, než je zneužije někdo jiný. Pod stejnou střechou ale nabízí i takzvanou ofenzivní kyberkriminalitu a OSINT skenování, tedy sběr a analýzu veřejně dostupných informací o konkrétních osobách či firmách, který lze snadno využít k přípravě cíleného útoku.

Platforma podle dostupných informací oficiálně deklaruje, že jakékoliv nelegální použití jejích nástrojů je zakázáno. Tato formulace je ale v oboru dlouhodobě považována za nedostatečnou ochranu, pokud samotný nástroj svými funkcemi cílené útoky fakticky umožňuje a usnadňuje. Rozpor mezi oficiální politikou zákazu nelegálního použití a reálnou nabídkou ofenzivních nástrojů je právě tím, co u bezpečnostní komunity vyvolává největší obavy. Podobný model „my jen poskytujeme nástroj, odpovědnost nese uživatel se v minulosti objevil u řady technologií a v praxi se ukázal jako těžko vymahatelný.

Znepokojení vzbuzuje především to, komu má nabídka reálně sloužit. Podle dostupných charakteristik platformy se jako potenciální cíl útoků jeví prakticky kdokoliv, kdo vlastní byť jen menší množství kryptoměny. To z běžných uživatelů digitálních peněženek, drobných investorů i lidí, kteří kryptoměny drží jen okrajově, dělá potenciální oběti. Kryptoměnový trh je pro útočníky dlouhodobě atraktivní právě proto, že transakce jsou nevratné, majetek lze převést téměř okamžitě a anonymita sítě ztěžuje dohledání pachatele. Kombinace nástrojů pro OSINT scanning, které dokážou zmapovat digitální stopu konkrétní osoby, s ofenzivními technikami pak vytváří prostředí, kde je cílený útok na jednotlivce technicky snazší než kdy dřív.

Odborníci na kybernetickou bezpečnost dlouhodobě upozorňují, že nástup umělé inteligence do oblasti ofenzivní bezpečnosti mění poměr sil mezi útočníky a obránci. Zatímco dříve vyžadovaly sofistikované útoky na kryptoměnové peněženky určitou technickou erudici, automatizované nástroje mohou tuto bariéru výrazně snížit. Platformy, které kombinují legitimní bezpečnostní služby s otevřenou nabídkou ofenzivních technik, tak mohou nevědomky i vědomě přispívat k demokratizaci kyberkriminality.

Otázkou zůstává, jak efektivně lze podobné služby regulovat. Formální zákaz nelegálního použití v obchodních podmínkách sice společnosti poskytuje určitou právní ochranu, v praxi ale málo brání tomu, aby nástroje skončily v rukou lidí, kteří je použijí k útokům na kryptoměnové účty, phishingovým kampaním nebo cílenému vydírání. Bezpečnostní komunita proto volá po přísnějším dohledu nad podobnými platformami a po jasnějším rozlišení mezi legitimním penetračním testováním, které probíhá se souhlasem testovaného subjektu, a nabídkou nástrojů, které mohou sloužit k neoprávněnému průniku do cizích systémů či peněženek.

Uživatelům kryptoměn se v této souvislosti doporučuje zvýšená opatrnost. Základní ochranná opatření zahrnují používání hardwarových peněženek, dvoufaktorové ověřování, opatrnost při sdílení osobních údajů na sociálních sítích a obezřetnost vůči neznámým odkazům či žádostem o přístup k účtu. Právě informace volně dostupné na internetu, tedy typický cíl OSINT nástrojů, totiž útočníkům často stačí k sestavení věrohodného phishingového scénáře nebo k identifikaci vhodné oběti podle odhadované hodnoty jejího kryptoměnového portfolia.

Případ platformy „No-Filter Kriminal tak ilustruje širší trend, kdy hranice mezi nástroji pro obranu a nástroji pro útok v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti postupně mizí. Zatímco firmy podobného typu se navenek prezentují jako součást bezpečnostního průmyslu, jejich reálná nabídka může sloužit i opačným účelům. Vývoj v této oblasti bude v příštích měsících pravděpodobně sledovat nejen odborná veřejnost, ale i regulační orgány, které se snaží najít rovnováhu mezi podporou legitimního výzkumu zranitelností a prevencí zneužití stále dostupnějších AI nástrojů ke kriminální činnosti.