Kouř z kanadských požárů zvýšil počet astmatických záchvatů v New Yorku o 31 procent

Kouř z rozsáhlých lesních požárů v Kanadě opět zasáhl vzduch nad americkými velkoměsty a připomněl, jak křehká je hranice mezi vzdáleným přírodním jevem a bezprostředním zdravotním ohrožením obyvatel měst. Podle analýzy autorů Rebecca Florsheim, Neila Vory, Petera J. Winche a Connie Hoe, publikované 17. července 2026, vedlo zhoršení kvality ovzduší v New Yorku k prudkému nárůstu návštěv pohotovosti kvůli astmatu – během prvního dne smogu se počet pacientů zvýšil o 31 procent.

Autoři připomínají, že podobné epizody znečištěného vzduchu nejsou v historii New Yorku ničím novým. V listopadu 1966 zabil hustý smog ve městě přibližně 200 lidí. Ještě tragičtější byl Velký smog v Londýně z roku 1952, který si vyžádal na 12 000 obětí. Právě tato katastrofa se stala impulsem pro přijetí britského zákona o čistém ovzduší v roce 1956. Ve Spojených státech následoval obdobný krok o jedenáct let později, kdy byl v roce 1967 schválen zákon o kvalitě ovzduší.

Tato legislativní opatření podle autorů přinesla měřitelné výsledky – od roku 1970 se úroveň znečišťujících látek v ovzduší snížila o 78 procent. Aktuální situace s kanadským kouřem však ukazuje, že i přes dlouhodobý pokles znečištění zůstávají obyvatelé měst zranitelní vůči novým zdrojům zhoršené kvality vzduchu, zejména těm spojeným s extrémními projevy počasí a klimatickými změnami.

Autoři upozorňují, že vědecké důkazy o zdravotních rizicích spojených s extrémními povětrnostními jevy jsou stále rozsáhlejší a jednoznačnější. Zároveň odkazují na průzkum Pew Research Center, podle kterého 67 procent lidí ve 25 zemích považuje změnu klimatu za velkou hrozbu. Tento údaj podle nich dokládá, že veřejné povědomí o problému existuje, ale často chybí propojení mezi konkrétními zdravotními dopady a jejich skutečnými příčinami.

„Každá extrémní povětrnostní událost a její skutečná příčina musí být přivedena do popředí veřejných diskusí,“ uvádějí autoři ve svém textu. Podle nich je právě toto propojení klíčové pro to, aby veřejnost i politici lépe chápali souvislost mezi klimatickými změnami a bezprostředními zdravotními riziky, jako jsou astmatické záchvaty, dýchací potíže nebo zvýšená úmrtnost během period se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Historie ukazuje, že legislativní zásahy dokážou výrazně snížit znečištění ovzduší, jak dokládají příklady z Velké Británie i USA. Otázkou však zůstává, zda současné zákony a regulace dostatečně reagují na nové hrozby, mezi které patří i přeshraniční šíření kouře z lesních požárů způsobených mimo jiné i změnou klimatu.

Případ z New Yorku z poloviny července 2026 tak podle autorů slouží jako připomínka, že kvalita ovzduší není pouze lokálním problémem, ale otázkou, která přesahuje hranice států a kontinentů. Kouř z kanadských požárů se šíří na velké vzdálenosti a zasahuje miliony lidí, kteří s původní příčinou znečištění nemají žádnou přímou souvislost, přesto čelí jeho bezprostředním zdravotním dopadům.

Autoři uzavírají, že propojení mezi klimatickou změnou, extrémními povětrnostními jevy a veřejným zdravím musí být jasněji komunikováno jak odborníky, t