Kolibříci zdvojnásobují rychlost vzniku nových druhů bromélií

Vědci z Univerzity v Readingu přišli s pozoruhodným zjištěním týkajícím se evoluce tropických rostlin. Podle jejich výzkumu kolibříci, anglicky hummingbirds, výrazně urychlují vznik nových druhů bromélií, a to až dvojnásobně rychleji ve srovnání s ostatními opylovači. Toto zjištění vrhá nové světlo na to, jakým způsobem mohou živočichové přímo ovlivňovat evoluční vývoj rostlin, s nimiž jsou v úzkém ekologickém vztahu.

Bromélie představují rozsáhlou skupinu rostlin zahrnující více než 3 700 druhů, mezi nimiž najdeme například ananasy nebo různé druhy epifytů, jež zdobí tropické deštné lesy Střední a Jižní Ameriky. Výzkumný tým se zaměřil na analýzu 403 typů bromélií a zkoumal, jak různí opylovači přispívají k jejich diverzifikaci. Výsledky ukázaly, že přibližně 75 procent těchto rostlin navštěvují právě kolibříci, kteří se tak stávají klíčovými hráči v jejich evolučním příběhu.

Kolibříci jsou mimořádní tvorové. Jejich schopnost vznášet se na místě, extrémně rychlý metabolismus a specializované zobáky z nich činí ideální opylovače pro celou řadu tropických rostlin. V případě bromélií však jejich role zřejmě přesahuje pouhé přenášení pylu z květu na květ. Vědci zjistili, že právě díky nim dochází k rychlejšímu vzniku reprodukčních bariér mezi populacemi, což je základní předpoklad pro vznik nových druhů.

Hummingbirds make bromeliad plants split into new species twice as fast as other pollinators do, uvádějí vědci z Univerzity v Readingu. Tento mechanismus je fascinující zejména proto, že naznačuje velmi těsnou koevoluční vazbu mezi kolibříky a broméliemi. Kolibříci jsou totiž věrní konkrétním typům rostlin a mají tendenci opylovat druhy s podobnými znaky, jako je barva nebo tvar květu. To může vést k tomu, že populace bromélií, které navštěvuje jiná skupina kolibříků, se postupně geneticky odlišuje od populací opylovaných jinými opylovači nebo jinými kolibříky.

Výzkum tak potvrzuje teorii, že opylovači nejsou jen pasivními přenašeči pylu, ale aktivními hybateli evoluce. Pokud určitý opylovač preferuje konkrétní znaky rostliny, vytváří tím selekční tlak, který může postupně vést k morfologickým i genetickým změnám v dané populaci. V případě kolibříků a bromélií je tento efekt zřejmě natolik silný, že zdvojnásobuje rychlost speciace, tedy procesu vzniku nových druhů.

Tento objev má důsledky i pro pochopení biodiverzity tropických ekosystémů obecně. Tropické deštné lesy jsou proslulé svou mimořádnou druhovou rozmanitostí, a právě výzkumy tohoto typu pomáhají vysvětlit, proč tomu tak je. Pokud klíčoví opylovači jako kolibříci dokážou urychlovat vznik nových druhů, pak jejich přítomnost nebo absence v ekosystému může mít dalekosáhlé důsledky pro celkovou biodiverzitu daného regionu.

Z praktického hlediska výzkum také upozorňuje na důležitost ochrany kolibříků. V posledních desetiletích čelí mnohé druhy kolibříků tlaku ze strany ničení přirozených stanovišť, změn klimatu i dalších lidských aktivit. Pokud by došlo k výraznému úbytku těchto ptáků, mohlo by to zpomalit nebo narušit evoluční procesy, které po miliony