Časopis stáhl další dva články astrofyzika Schmidta kvůli vyrobeným obrázkům
28. 10. 2026
NASA zveřejnila nový 360stupňový snímek z Marsu, na kterém vozítko Perseverance zachytilo prašnou krajinu v oblasti Neretva Vallis. Panorama vzniklo složením 217 snímků pořízených kamerou Mastcam-Z a v archivu NASA nese označení PIA26816. Do katalogu bylo přidáno 26. října 2026, samotné fotografie však vozítko pořídilo už 20. května 2024, tedy ve 1 155. marťanském dni své mise, který se v řeči vědců označuje jako sol.
Neretva Vallis leží v kráteru Jezero, kde Perseverance působí od svého přistání. Dnes jde o větrem ošlehanou, prašnou krajinu bez stopy po tekoucí vodě. Před miliardami let tu ale býval říční koryto, kterým do kráteru proudila sladká voda. Právě tato dávná říční síť patří k důvodům, proč byl kráter Jezero pro misi vybrán: místa, kde voda přinášela a ukládala usazeniny, jsou pro hledání možných stop dávného života obzvlášť zajímavá.
Zveřejněná verze panoramatu je barevně upravená. Takzvané enhanced-color zpracování zvýrazňuje kontrast mezi jednotlivými povrchy a odstíny, takže jsou lépe patrné rozdíly v horninách, prachu a půdě, které by na snímku v přirozených barvách splývaly. Úprava tedy neslouží k věrnému zachycení toho, jak by scénu viděl lidský pozorovatel, ale k usnadnění vědecké i vizuální interpretace terénu.
Snímky pořídila kamera Mastcam-Z, která je součástí vozítka. Provozuje ji Arizonská státní univerzita (ASU) a spolupracuje přitom s firmou Malin Space Science Systems se sídlem v San Diegu. Na přípravě kalibračních terčů, které slouží k přesnému nastavení kamery, se podílel Institut Nielse Bohra při Kodaňské univerzitě. Jako autoři snímku jsou uvedeny NASA, JPL-Caltech, ASU a MSSS.
Perseverance vybudovala a řídí Laboratoř tryskového pohonu NASA (JPL), kterou spravuje Kalifornský technologický institut Caltech. Vozítko je dlouhodobě zaměřeno na studium geologie kráteru Jezero a sběr vzorků hornin a půdy.
Panorama je k dispozici také ve vysokém rozlišení. Soubor ve formátu TIFF má velikost 868,48 MB, což odpovídá tomu, že jde o mozaiku složenou z více než dvou stovek jednotlivých záběrů. Takto rozsáhlý snímek umožňuje podrobně prohlížet detaily krajiny, které by na menším obrázku zanikly.
Publikace snímku je zajímavá i tím, že mezi pořízením záběrů a jejich zveřejněním uplynuly zhruba dva a půl roku. Takové zpoždění není u marťanských misí výjimkou. Data z vozítek se zpracovávají postupně a rozsáhlá panoramata vyžadují časově náročné skládání, kalibraci a barevné úpravy, než se dostanou do veřejného archivu.
Neretva Vallis zůstává jednou z klíčových lokalit celé mise. Připomíná, že dnešní vyschlý povrch Marsu byl v minulosti zcela odlišný a že voda tu tvarovala krajinu po dlouhou dobu. Pohled na prašné údolí, které kdysi sloužilo jako přítok do jezera, proto má pro planetární vědce nejen estetickou, ale především výzkumnou hodnotu.