Ernst zpochybňuje íránskou studii o terapeutickém dotyku při porodních bolestech

Nová studie zveřejněná 28. srpna 2026 znovu otevírá diskusi o účinnosti terapeutického dotyku při tišení porodních bolestí. Práci s názvem „Therapeutic Touch for Labor Pain? No, thanks!“ zpracoval britský lékař a dlouholetý kritik alternativní medicíny Edzard Ernst, který se ve svém textu opírá o íránskou randomizovanou klinickou studii provedenou v okrese Khalkhal.

Do výzkumu bylo zařazeno 93 prvorodiček ve 28. až 32. týdnu těhotenství. Ženy byly pomocí blokové randomizace rozděleny do tří skupin – jedna podstupovala terapeutický dotyk, druhá takzvanou distrakci (odvedení pozornosti) a třetí sloužila jako kontrolní skupina bez těchto intervencí. Intenzita bolesti byla hodnocena pomocí dvou standardizovaných nástrojů – Wong-Baker FACES Pain Rating Scale a vizuální analogové škály. Data byla následně zpracována pomocí opakovaných měření ANOVA a ANCOVA, přičemž za statisticky významné byly považovány hodnoty p 0,05.

Výsledky ukázaly, že terapeutický dotyk vedl ve srovnání s kontrolní skupinou k mírnému snížení bolesti. Na vizuální analogové škále byl zaznamenán pokles o 1,24 bodu (p = 0,041) ve třetí hodině a o 1,76 bodu (p = 0,012) ve čtvrté hodině. Na škále WB-FACES pak studie zaznamenala snížení o 1,71 bodu (p = 0,008) ve čtvrté hodině. V relativním vyjádření odpovídalo toto zlepšení snížení bolesti o 7,1 až 9,7 procenta. Naproti tomu metoda distrakce nepřinesla statisticky významné snížení bolesti ve srovnání s kontrolní skupinou.

Autoři původní íránské studie na základě těchto zjištění uzavírají, že terapeutický dotyk významně snižuje bolest během porodu ve srovnání s rutinní péčí, avšak jeho účinnost ve srovnání s distrakcí by měla být ověřena dalším výzkumem.

Edzard Ernst k těmto závěrům přistupuje kriticky. Ve svém komentáři upozorňuje, že naměřené rozdíly, byť statisticky významné, jsou z klinického hlediska poměrně malé – pohybují se v jednotkách bodů na škále a v jednotkách procent celkové intenzity bolesti. Podle Ernsta takový rozsah zlepšení neodpovídá tvrzení, že jde o „významné“ snížení bolesti v praktickém smyslu.

Zásadní výhradou je také chybějící zaslepení studie. Terapeutický dotyk je intervence, při níž terapeut pohybuje rukama v blízkosti těla pacientky, aniž by se jí nutně dotýkal, s cílem ovlivnit údajné energetické pole. Vzhledem k povaze zákroku není možné provést studii tak, aby účastnice nevěděly, do které skupiny byly zařazeny. To otevírá prostor pro vysvětlení pozorovaného efektu prostřednictvím placeba a dalších nespecifických faktorů – tedy pozornosti terapeuta, očekávání pacientky nebo samotného kontaktu s ošetřujícím personálem, nikoli specifickým působením terapeutického dotyku jako takového.

Ernst rovněž poukazuje na to, že kontrolní skupina v íránské studii dostávala pouze rutinní péči bez jakékoli dodatečné pozornosti, což mohlo rozdíl mezi skupinami uměle zvětšit. Srovnání s distrakcí, tedy metodou, která rovněž zahrnuje interakci s pacientkou, ale nenese s sebou žádné teoretické předpoklady o energetických polích, podle něj mohlo takové zkreslení částečně omezit – a právě tam se rozdíl mezi terapeutickým dotykem a kontrolou statisticky neprojevil jako jednoznačně přesvědčivý ve srovnání s distrakcí.

Terapeutický dotyk patří mezi metody, které jsou dlouhodobě řazeny mezi alternativní či doplňkové terapie a jejichž teoretický základ nemá oporu v obecně uznávaných biomedicínských poznatcích. Podobné studie s malým počtem účastnic a bez možnosti zaslepení proto podle kritiků nemohou sloužit jako dostatečný důkaz o specifické účinnosti metody, byť mohou zaznamenat určité subjektivní zlepšení pociťované bolesti.

Případ znovu ukazuje na obecnější problém hodnocení alternativních terapií v klinických studiích – rozdíl mezi statistickou významností a klinickou relevancí, stejně jako obtížnost oddělit specifický účinek intervence od účinku placeba tam, kde zaslepení není z podstaty metody možné. Otázka, zda terapeutický dotyk skutečně přináší ženám při porodu měřitelnou úlevu, tak podle Ernstovy analýzy zůstává i po zveřejnění nové studie nadále otevřená.