Ernst nechal umělou inteligenci sestavit seznam přínosů alternativní medicíny

Britský lékař a kritik alternativní medicíny Edzard Ernst publikoval v neděli 25. října na svém blogu první část textu nazvaného „Co pro nás udělala tzv. alternativní medicína?“. Otázku, co vlastně určité oblasti takzvané alternativní medicíny, které sám označuje zkratkou SCAM, zdravotnictví přinesly, se rozhodl zodpovědět netradičně: sestavením seznamu pověřil umělou inteligenci, konkrétně službu Perplexity.

Zadání mělo dvě části. Jako kontrolní skupinu měla AI vybrat sedm největších úspěchů konvenční medicíny a následně šest běžných SCAM. Hodnotit měla podle dopadu v reálném světě a případně podle důkazů. Za konvenční medicínu program uvedl očkování s eradikací neštovic, antibiotika, anestezii, antiseptickou chirurgii, inzulin a léčbu diabetu 1. typu, zobrazovací metody včetně rentgenu, výpočetní tomografie, magnetické rezonance a ultrazvuku a nakonec randomizované studie. Mezi šesti SCAM Ernst jmenuje homeopatii, chiropraktiku, osteopatii, naturopatii, akupunkturu a integrativní medicínu.

Právě u druhé skupiny se podle autora ukázal problém. Umělá inteligence totiž „úspěchy“ připisovala i tam, kde podle Ernsta o skutečné přínosy nejde. U akupunktury například jako nejjasněji podloženou indikaci uvedla prevenci pooperační nevolnosti a zvracení, u bolesti při chronické osteoartróze a u chronické bolesti pak zmiňovala mírné přínosy. U chiropraktiky se objevila krátkodobá úleva u některých pacientů s bolestí dolní části zad. Ernst však upozorňuje, že přínosy jsou v takových případech sporné nebo malé a nelze je srovnávat s dopadem skutečných průlomů, jako je vymýcení neštovic nebo objev inzulinu.

Autor navíc konstatuje, že se mu ze seznamu nepodařilo vyčíst ani sedm skutečných úspěchů SCAM. Požadavek na stejný počet položek jako u konvenční medicíny tak podle něj nebylo možné poctivě naplnit. Tento rozdíl pak shrnuje v závěru stručným hodnocením: přínos konvenční medicíny je podle něj „obrovský“, zatímco přínos SCAM označuje za „směšný“.

Text je tematicky zařazen mimo jiné do kategorií satira, kritické myšlení, medicína založená na důkazech, placebo a kvakerie. Už tím naznačuje, v jakém duchu je celé srovnání pojato. Nejde o akademickou studii, ale o blogový komentář, v němž autor využívá automaticky generovaný přehled spíše jako východisko k argumentaci. Ernst přitom dlouhodobě patří k nejznámějším kritikům komplementárních a alternativních postupů a jejich účinnost opakovaně zkoumá na základě klinických důkazů.

Zajímavý je i samotný postup. Ernst svěřil výběr nástroji, který nepracuje s osobním přesvědčením, a výsledek pak komentuje. Ukazuje tím, že i program, který má shromáždit dostupné informace, má tendenci pozitivně hodnotit i oblasti s omezenými nebo nejednoznačnými důkazy. Rozdíl mezi oběma skupinami je podle něj přesto patrný už na první pohled: u konvenční medicíny jde o změny, které zásadně ovlivnily délku a kvalitu lidských životů, u SCAM se pohybujeme u dílčích a často sporných účinků.

Jde o první část plánované série, takže podrobnější rozbor jednotlivých oborů se dá očekávat v dalších textech. V této úvodní části autor vymezuje rámec srovnání, představuje odpovědi umělé inteligence a naznačuje, kam jeho úvaha míří. Zdůrazňuje přitom, že nejde o to, zda některé jednotlivé postupy mohou u konkrétních obtíží přinést určitý užitek, ale o celkovou bilanci, která podle něj mezi oběma oblastmi zeje obrovským rozdílem.