Emise CO2 z fosilních paliv letos poprvé od roku 2020 klesnou o 0,4 %

Globální emise oxidu uhličitého z fosilních paliv by letos měly klesnout o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zprávy 2026 Global Carbon Budget, kterou 10. listopadu zveřejnil časopis Earth System Science Data. Informoval o tom server Live Science v textu autora Chrise Simmse. Zpráva má být oficiálně představena na klimatické konferenci OSN COP31 v tureckém městě Antalya.

Podle autorů jde o první meziroční pokles emisí z ropy, plynu a uhlí od roku 2020, kdy emise srazila pandemie covidu-19. Projektované emise CO2 z fosilních paliv v roce 2026 dosáhnou 38,2 miliardy metrických tun, tedy 42,1 miliardy amerických tun.

Za poklesem stojí především dva faktory. Prvním je rozšiřování kapacity solárních a větrných elektráren, které nahrazují část výroby z uhlí a plynu. Druhým je zdražení paliv v důsledku konfliktu s Íránem. Válka podle zprávy vedla k omezené dostupnosti paliv a vysokým cenám, což podle klimatologa Joeriho Rogelje z Imperial College London snížilo poptávku. Rogelj se na výzkumu nepodílel. Pokles označil za povzbudivý, zároveň však dodal, že je velmi malý.

Zpráva zároveň připomíná, že snižování emisí při ekonomickém růstu není výjimkou. Za poslední desetiletí se to podařilo přibližně čtyřiceti zemím, mezi nimi Spojeným státům, Austrálii, Novému Zélandu, Jižní Koreji, Velké Británii, Japonsku a asi třiceti členským státům Evropské unie.

Projektované změny emisí se v jednotlivých ekonomikách liší. V Číně mají letos klesnout o 0,9 procenta, ve Spojených státech o 1,3 procenta, v Evropské unii o 1,5 procenta a v Japonsku o jedno procento. Opačným směrem se vyvíjí Indie, jejíž emise mají vzrůst o 4,4 procenta.

I přes letošní pokles článek uvádí, že svět pravděpodobně klíčové klimatické cíle nesplní. Tempo snižování emisí je podle zprávy příliš pomalé na to, aby odpovídalo záměrům, které si mezinárodní společenství stanovilo.

Další nejistotu přináší přírodní vývoj. Očekávaný El Niño má v některých regionech přinést sušší podmínky, což může zvýšit počet lesních požárů. Ty uvolňují do ovzduší další uhlík, a mohou tak část úspor z fosilních paliv zcela smazat.

Skleníkové plyny, mezi které patří i oxid uhličitý, zachycují teplo tím, že pohlcují sluneční záření. Jejich rostoucí koncentrace v atmosféře zvyšuje globální teplotu, mění charakter počasí a vede ke stoupání hladiny moří.

Zpráva Global Carbon Budget vychází každoročně a shrnuje, kolik oxidu uhličitého lidstvo vypustí a kam se uhlík dostává. Letošní údaje budou na konferenci COP31 v Antalyji sloužit jako jeden z podkladů pro jednání o dalších krocích ke snížení emisí. Pokles o 0,4 procenta ukazuje, že obrat je možný, ale podle odborníků zatím nestačí na to, aby se změnil celkový směr, kterým se globální emise ubírají.

Část letošního snížení je navíc dána dočasným zdražením paliv, nikoli jen dlouhodobou politikou či technologickým pokrokem. Zdražení paliv v důsledku války s Íránem je okolnost, která může časem pominout. Pokud by se ceny vrátily na dřívější úroveň, poptávka by mohla znovu vzrůst a pokles emisí by se zastavil. Trvalejší efekt proto může mít hlavně rychlý přírůstek kapacity obnovitelných zdrojů, který bude pokračovat bez ohledu na výkyvy cen ropy či plynu.

Rogeljovo hodnocení tak vystihuje základní tón celé zprávy. Poprvé po šesti letech emise klesají, ale jde o drobnou změnu v poměru k celkovému objemu CO2, který lidstvo ročně vypouští. Aby se svět přiblížil stanoveným klimatickým cílům, bude podle autorů nutné, aby se emise snižovaly výrazně rychleji a ve více zemích současně.