Current Biology vydá speciální číslo o evoluci rostlin a permském vymírání

Prestižní vědecký časopis Current Biology vydá 26. června 2026 speciální číslo věnované evoluci rostlin. Za jeho sestavením stojí editorka Mary Williams, která do tohoto tematického celku shromáždila příspěvky pokrývající klíčové otázky rostlinné biologie od pradávné minulosti až po současnost.

Ústředním příspěvkem čísla je Primer od vědce Zhuo Fenga, který se zaměřuje na jedno z nejničivějších období v dějinách života na Zemi – masové vymírání na konci permského období, k němuž došlo přibližně před 250 miliony lety. Tato katastrofa, při níž zahynula naprostá většina mořských i suchozemských druhů, zanechala hluboké stopy také ve světě rostlin. Feng ve svém textu analyzuje, jak tato událost ovlivnila tehdejší rostlinná společenstva, přičemž čerpá zejména z fosilního záznamu takzvané Cathaysian flóry, která je dochována převážně v Číně a přilehlých oblastech. Právě tento region představuje pro paleobotaniky výjimečný zdroj informací o tom, jak rostliny krizi přežívaly, vymíraly nebo se přizpůsobovaly dramaticky se měnícím podmínkám. Feng ve svém závěru upozorňuje na paralelu s dneškem: současné vymírání druhů je způsobeno lidskými činy, a jeho rozsah i rychlost se v mnohém permské katastrofě nebezpečně přibližují.

Speciální číslo však zdaleka nekončí u paleontologických témat. Zahrnuje také příspěvky věnované evoluci auxinu, což je jeden ze základních rostlinných hormonů regulujících růst a vývoj. Pochopení toho, jak auxin a jeho signální dráhy vznikaly a měnily se v průběhu evoluce, přináší zásadní poznatky o tom, jak se rostliny dokázaly přizpůsobit různorodým prostředím a vyvinout složité tělesné plány.

Dalším tématem je polyploidie, tedy jev, při němž organismy nesou více než dvě sady chromozomů. U rostlin jde o mimořádně rozšířený evoluční mechanismus, který stojí za vznikem mnoha dnešních druhů včetně řady zemědělsky důležitých plodin. Polyploidizační události v minulosti opakovaně umožnily rostlinám rychlou adaptaci a diverzifikaci, a jejich studium tak osvětluje nejen evoluční historii, ale i potenciál pro budoucí šlechtění.

Číslo se dále věnuje evoluci kořenových systémů, které představují jeden z klíčových inovací v historii suchozemských rostlin. Schopnost efektivně čerpat vodu a živiny z půdy zásadně ovlivnila, jak rostliny osídlovaly pevninu a jak formovaly ekosystémy. Příspěvky zkoumají, jak se různé typy kořenových architektur vyvinuly v různých liniích a co tato diverzita napovídá o ekologických strategiích rostlin.

Samostatnou pozornost věnuje speciální číslo receptorům na povrchu buněk, které zprostředkovávají komunikaci rostlin s okolním prostředím i mezi jednotlivými buňkami navzájem. Evoluce těchto molekulárních přijímačů úzce souvisí s tím, jak rostliny reagují na patogeny, symbiotické organismy nebo mechanické podněty. Posledním z hlavních témat je pak určení pohlaví u rostlin, oblast, v níž stále přetrvávají mnohé nezodpovězené otázky týkající se molekulárních mechanismů i evolučních tlaků, které vedly k rozrůznění pohlavních systémů napříč rostlinnou říší.

Společným jmenovatelem celého čísla je také reflexe technologického pokr