Černá díra vzdálená 1,8 miliardy světelných let roste jako v raném vesmíru

Astronomové objevili supermasivní černou díru v galaxii SDSS J110546.07+145202.4, vzdálené přibližně 1,8 miliardy světelných let od Země, která se chová způsobem, jenž vědci dosud pozorovali výhradně v raném vesmíru krátce po Velkém třesku. Výzkum byl publikován v květnu v odborném časopise The Astrophysical Journal a přináší poznatky, které mohou zásadně změnit pohled na vývoj černých děr.

Tým astronomů vedený Stefanie Komossovou z Max-Planck-Institutu pro výzkum mimozemské fyziky v Garchingu v Německu zaznamenal u této černé díry mimořádně rychlý růst, který nebyl dosud pozorován mimo raný vesmír. Právě tato skutečnost činí objev výjimečným – podobné chování bylo až dosud spojováno výhradně s obdobím, kdy byl vesmír teprve několik set milionů let starý a první masivní struktury se teprve formovaly.

Galaxie SDSS J110546.07+145202.4 vyzařuje silné rádiové vlny, přičemž vědce zaujalo především dramatické zesílení tohoto záření. Rádiová jasnost galaxie se během krátkého časového období zvýšila dvacetinásobně a dosáhla hodnoty přibližně deseti kvadrilionů násobku jasnosti Slunce. Takový nárůst je v astronomii zcela výjimečný a naznačuje, že se kolem centrální černé díry odehrávají procesy obrovské energetické intenzity. Rychlé a výrazné změny v rádiovém záření galaxií bývají zpravidla spojeny s aktivitou v bezprostředním okolí černých děr, kde obrovské množství hmoty padá do gravitační pasti a uvolňuje přitom enormní množství energie.

Skutečnost, že se černá díra v relativně blízké galaxii – v kosmickém měřítku – chová jako její protějšky z dob raného vesmíru, otevírá řadu otázek. Vědci se dosud domnívali, že takový rychlý růst černých děr je záležitostí dávné minulosti vesmíru, kdy bylo dostupné množství okolní hmoty podstatně větší. Nález naznačuje, že podobné procesy mohou za určitých podmínek probíhat i v současném vesmíru, byť jsou zřejmě vzácné.

Kovi Rose z University of Sydney k nálezu uvedl: „Takové vysoceenergetické události mohou poskytnout astronomům bohatství poznatků. Právě přechodné jevy tohoto druhu – tedy náhlé a výrazné změny v záření astronomických objektů – představují pro vědeckou komunitu cenný zdroj informací o fyzikálních procesech, které by jinak zůstaly skryté. Sledování takových událostí v reálném čase umožňuje vědcům studovat dynamiku černých děr způsobem, který by při pozorování klidových stavů nebyl možný.

Výzkum byl publikován v The Astrophysical Journal v květnu letošního roku, přičemž zpráva o něm se dostala do širšího povědomí v červenci 2026. Autorem článku informujícího o výzkumu je Robert Lea, který se dlouhodobě věnuje popularizaci astronomie a astrofyziky.

Do budoucna tým plánuje využít teleskopy projektu SKA, tedy Square Kilometre Array, pro další výzkum podobných rádiových přechodů. SKA představuje mezinárodní projekt rozhlasového dalekohledu s bezprecedentní citlivostí, jehož antény jsou rozmístěny v Austrálii a Jižní Africe. Právě tato zařízení by měla umožnit detailnější sledování rychlých změn v rádiovém záření vzdálených galaxií a případně odhalit další objekty s podobně neobvyklým