Nový druh dávného hada z Brazílie odhaluje podzemní způsob života raných hadů

Tým paleontologů popsal nový druh prehistorického hada, jehož fosilie výrazně mění dosavadní představy o způsobu života raných hadů. Fosilie stará 80 milionů let byla objevena už v roce 2020 v lomu poblíž města Presidente Prudente ve státě São Paulo v Brazílii, teprve nyní ji však vědci podrobně zpracovali a výsledky publikovali. Studie vyšla 22. července 2026 v prestižním časopise Nature.

Nově popsaný druh dostal jméno Tametara mirim. Jde o mimořádně vzácný nález – jedná se o první kompletní hadí fosilii objevenou v Brazílii a zároveň o jednu z mála trojrozměrně zachovalých hadích fosilií z celého období druhohor (Mesozoika). Právě díky výjimečnému stavu zachování mohli vědci fosilii podrobit detailnímu zkoumání, které by u běžně zploštělých fosilií nebylo možné.

Výzkumný tým využil vysoce rozlišené CT skenování, pomocí něhož rekonstruoval vnitřní strukturu lebky, konkrétně mozek a vnitřní ucho zvířete. Tvar těchto struktur totiž u plazů úzce souvisí se způsobem života a pohybu – jinak vypadá mozek a ucho druhů žijících pod zemí a jinak u druhů pohybujících se na povrchu nebo ve vodě.

Analýza ukázala, že Tametara mirim byl podzemní živočich, přizpůsobený životu v norách nebo pod povrchem půdy. Tvar jeho mozku se přitom výrazně lišil od mozků jiných raných hadů, což podle vědců naznačuje mnohem větší rozmanitost v rané evoluci této skupiny plazů, než se dosud předpokládalo.

Pro srovnání výzkumníci použili fosilii druhu Dinilysia patagonica z Argentiny, jenž patří mezi nejlépe prozkoumané rané hady vůbec. Na rozdíl od Tametara mirim šlo o živočicha žijícího na povrchu země. Rozdíly mezi oběma druhy, které žily ve stejném geologickém období, podle vědců dokládají, že se raní hadi vyvíjeli různými směry a obsazovali odlišné ekologické niky už mnohem dříve, než se dosud myslelo.

„Raní hadi měli různé ekologické adaptace,“ uvedl hlavní autor studie Dr. Roy Ebel z Museums Victoria Research Institute. Podle něj nález z Brazílie ukazuje, že evoluce hadů nebyla lineárním procesem směřujícím k jedinému způsobu života, ale že se již v druhohorách vyvinula skutečná rozmanitost forem a strategií přežití.

Objev tak přináší nový pohled na dobu, kdy hadi jako skupina teprve procházeli ranými fázemi své evoluce a diverzifikace. Zatímco některé linie se přizpůsobovaly životu pod zemí, jiné zůstávaly vázané na povrch, případně se vyvíjely směrem k dalším ekologickým výklenkům. Fosilie z Presidente Prudente tak podle autorů studie doplňuje mozaiku poznání o tom, jak rozmanití hadi byli už desítky milionů let před vyhynutím dinosaurů.

Vědci zdůrazňují, že podobné trojrozměrně zachované fosilie jsou z období Mesozoika mimořádně vzácné, protože většina nálezů bývá zdeformovaná tlakem hornin během milionů let ukládání sedimentů. Právě proto má nález Tametara mirim podle autorů studie zásadní význam nejen pro brazilskou paleontologii, ale pro pochopení evoluce hadů obecně.