Novinky | Fyzika 19. 11. 2026

CERN zveřejnil měření vzácného rozpadu krásných kvarků na zeptometrech

Cern Zveřejnil Měření Vzácného Rozpadu Krásných Kvarků Na Zeptometrech

Fyzici z CERN, tedy Evropské organizace pro jaderný výzkum, která provozuje Velký hadronový urychlovač (LHC) u Ženevy na hranici Francie a Švýcarska, zveřejnili výsledky měření, jež podle nich zavádějí do oblasti dosud nejmenších zkoumaných vzdáleností. Zaměřili se na rozpady krásných kvarků a na jednu z jejich vzácných interakcí. Pravděpodobnost, že k ní dojde, je zhruba 1 ku 10 miliardám.

Krásné kvarky patří mezi nestabilní částice. Žijí jen asi jednu a půl bilionininy sekundy, tedy 1,5 × 10⁻¹² s, a poté se rozpadnou. Právě tyto rozpady fyzici sledují, protože se v nich mohou projevit i velmi nepatrné odchylky od očekávání. Vizualizace, kterou CERN k výsledku zveřejnil, zobrazuje rozpad krásné částice na dva miony. Podkladová data poskytla spolupráce LHCb.

Zjištění podle autorů vede k takzvanému „zeptoverse“, tedy k nejmenšímu měřítku vzdálenosti, jaké bylo dosud zkoumáno. Zepto-měřítko odpovídá trilionině nanometru, jde tedy o zeptometr. Pro srovnání, vlnová délka viditelného světla se pohybuje zhruba od 380 do 750 nanometrů. Zkoumané vzdálenosti jsou tedy nesrovnatelně menší než cokoli, co lze zachytit okem nebo klasickou optikou.

Výsledky byly oznámeny 3. listopadu na semináři v CERN. Studie je zatím zveřejněna jako preprint, což znamená, že dosud neprošla recenzním řízením a její závěry budou ještě posuzovat nezávislí odborníci. Spoluautorem práce je Harry Cliff, částicový fyzik z University of Cambridge.

Vědci doufají, že zkoumání tohoto měřítka odhalí nové částice, které by mohly vysvětlit dvě z největších záhad současné fyziky. První je temná hmota, která tvoří přibližně 85 % veškeré hmoty ve vesmíru, ale kterou dosud nikdo přímo nezachytil. Druhou je převaha hmoty nad antihmotou. Podle dosavadních představ měly při vzniku vesmíru vzniknout obě v téměř stejném množství, ve skutečnosti však vesmír tvoří téměř výhradně hmota.

Cliff uvedl, že nové částice se pravděpodobně projevují jen na velmi krátkých vzdálenostech. To by vysvětlovalo, proč je dosud nebylo možné zaznamenat běžnějšími metodami. Právě proto fyzici sledují vzácné procesy, jako je zmíněný rozpad krásných kvarků. Pokud by existovaly dosud neznámé částice, mohly by se v takových rozpadech projevit drobnou, ale měřitelnou změnou jejich pravděpodobnosti nebo způsobu průběhu.

Měření samo o sobě novou částici neobjevuje a autoři na tom nestaví své sdělení. Jde o posun v tom, jak hluboko do struktury hmoty lze pomocí experimentů na LHC nahlédnout. Zda se v těchto datech skutečně skrývá stopa nové fyziky, ukáže teprve další analýza, recenzní řízení a případně nezávislé ověření dalšími měřeními.

Výzkum je ukázkou toho, jak se současná částicová fyzika posouvá. Místo hledání nových částic přímým vyrobením v srážkách, které vyžaduje stále vyšší energie, se vědci soustředí na přesné měření vzácných procesů, v nichž se mohou neviditelně uplatnit těžké, dosud neznámé objekty. Čím vzácnější a čistěji měřitelná interakce, tím citlivější může být nástroj pro odhalení odchylek od stávající teorie.

Zda zepto-měřítko skutečně ukáže něco nového, zatím zůstává otevřené. Dosavadní teorie, tedy Standardní model částicové fyziky, umí popsat velkou část pozorovaných jevů, ale temnou hmotu ani asymetrii mezi hmotou a antihmotou nevysvětluje. Právě proto vědci pokračují v hledání jevů, které by za jeho hranice ukázaly.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 19. 11. 2026

Kategorie: Novinky | Fyzika