Astronomové zkoumají proměnné pulzační módy hvězdy KIC 4737720 typu δ Scuti
22. 11. 2026
Výzkumníci z hamburského střediska DESY a evropského zařízení European XFEL oznámili nový rekord v oblasti rentgenových laserů. Podařilo se jim spolehlivě vyrobit a přenést rentgenové laserové záblesky s vlnovou délkou přibližně 0,04 nanometru. Taková vlnová délka odpovídá energii fotonu 30 000 elektronvoltů, což je hodnota, kterou se dosud nepodařilo dosáhnout s tak vysokou spolehlivostí.
Rentgenové lasery na volných elektronech patří mezi nejnáročnější vědecké přístroje současnosti. Vytvářejí extrémně krátké a intenzivní záblesky rentgenového záření, které umožňují zkoumat strukturu hmoty i velmi rychlé děje v materiálech. Čím kratší je vlnová délka použitého záření, tím jemnější detaily lze s jeho pomocí rozlišit. Proto se výzkumníci dlouhodobě snaží posouvat hranici směrem k vyšším energiím fotonů.
Dosažená vlnová délka 0,04 nanometru je výrazně kratší než typické vzdálenosti mezi sousedními atomy v pevných látkách. Právě tento rozdíl je pro praktické využití zásadní. Záření, jehož vlnová délka je menší než rozestupy atomů, dokáže jednotlivé atomy v materiálu rozlišit, a umožňuje tak studium materiálů s vyšším prostorovým rozlišením než dříve. Vědci tak mohou sledovat atomární uspořádání a jeho změny s větší přesností, než jaká byla dosud k dispozici.
Součástí úspěchu není jen samotná tvorba záblesků, ale také jejich spolehlivý přenos. U tak energetického záření je totiž náročné vést svazek optickou soustavou až k experimentální stanici, aniž by se výrazně zhoršila jeho kvalita. Výzkumníci z DESY a European XFEL prokázali, že obojí lze zvládnout stabilně, což je podmínkou pro to, aby se nová schopnost mohla využívat v běžných experimentech, a nikoli jen v ojedinělých ukázkách.
Spolupráce obou institucí má dlouhou tradici. European XFEL je mezinárodní zařízení v Hamburku a okolí, jehož provoz s DESY úzce souvisí, a výsledky dosažené oběma týmy navazují na společné zkušenosti s řízením urychlovačů a rentgenových zdrojů. Nový rekord podle zveřejněných informací patří právě výzkumníkům z těchto dvou pracovišť.
Praktické dopady se budou týkat především materiálového výzkumu. Pokud lze zkoumat pevné látky s vyšším prostorovým rozlišením, otevírá se možnost podrobněji sledovat, jak jsou atomy v materiálech uspořádány a jak se toto uspořádání chová za různých podmínek. Takové poznatky jsou důležité pro vývoj nových materiálů, ať už jde o součástky elektroniky, úložiště energie, nebo konstrukční hmoty. Konkrétní experimenty, které by novou schopnost využily, zdroje v tuto chvíli blíže nespecifikují.
Vyšší energie fotonů má i další výhodu, kterou rentgenová fyzika dobře zná. Informace dostupné k tomuto oznámení se však omezují na dosažené parametry záblesků a jejich význam pro rozlišení, další aplikace proto zůstávají zatím spíše výhledem než popsaným výsledkem.
Každý posun v energii fotonů přitom představuje technický problém, protože vyžaduje ještě přesnější řízení elektronových svazků a pečlivě navržené optické prvky. Fakt, že se záblesky o energii 30 000 elektronvoltů podařilo vyrábět a přenášet spolehlivě, naznačuje, že obě pracoviště zvládla jak samotný zdroj, tak navazující vedení svazku.
Pro vědeckou obec je nový rekord signálem, že rentgenové lasery mohou v budoucnu pokrývat širší oblast experimentů než dosud. Hamburská pracoviště tím upevňují své postavení mezi světovými centry výzkumu s rentgenovým zářením a nabízejí vědcům nástroj, který umožňuje nahlížet do struktury hmoty na úrovni jednotlivých atomů s dosud nedosaženou přesností.