Studie z CERNu nabízí způsob, jak rozlišit dvě teorie o chování gluonů v jádrech
Fyzik z University of Kansas vedl studii realizovanou v CERNu, která přináší možnost experimentálně rozlišit dvě soupeřící teorie o...
17. 08. 2026
Fyzik z University of Kansas vedl studii realizovanou v CERNu, která přináší možnost experimentálně rozlišit dvě soupeřící teorie o...
17. 08. 2026
Vědci napříč fyzikou a biologií se stále intenzivněji věnují takzvané aktivní hmotě – systémům, které se od klasické neživé hmoty...
14. 08. 2026
Vědci dosáhli významného pokroku ve fyzice laser-plazmových urychlovačů, když se jim podařilo urychlit elektrony na energii více než...
13. 08. 2026
Vědcům se poprvé podařilo přesně určit tvar jádra fermia-255, jednoho z těžkých aktinidů, a změřit jeho strukturu s dosud nevídanou...
12. 08. 2026
Fyzikové se v roce 2026 vracejí k otázce, která zní jako ze sešitu teoretika, ale má docela konkrétní praktický základ: co se stane s kvantovým obvodem, pokud ho umístíme do extrémně silného gravitačního pole, jaké panuje v blízkosti černé díry? Konkrétně jde o Josephsonův spoj, zařízení, které v kvantové...
01. 08. 2026
Evropská fyzikální společnost (EPS) udělila letošní Europhysics Prize za rok 2026 trojici fyziků, kteří stáli u objevu altermagnetismu – nové, třetí základní třídy magnetického uspořádání materiálů. Ocenění z Divize kondenzované hmoty putuje profesoru Jairo Sinovovi, doktoru Liboru Šmejkalovi a profesoru Tomasi...
01. 08. 2026
Kvantová termodynamika, obor, který se snaží pochopit, jak se pojmy jako teplo, práce či entropie chovají v systémech na úrovni jednotlivých atomů a fotonů, dostala v odborné literatuře nezvyklý výklad. Text otištěný 23. července 2026 v časopise Physics 19, 101, jehož autorkami jsou Rachel Berkowitz a Nicole Yunger Halpern,...
31. 07. 2026
Vědci z Univerzity v Amsterdamu a Univerzity Nového Jižního Walesu se ve své nedávné práci zaměřili na chování iontů kovu ytterbium a jejich takzvané dlouhověké, neboli metastabilní, stavy. Jde o otázku, kterou fyzikové řeší už několik desetiletí – konkrétně to, jak dlouho dokáže elektron v atomu zůstat v...
30. 07. 2026
Jaderná fúze, proces, který za extrémně vysokých teplot pohání Slunce, zůstává i v roce 2026 jedním z nejsledovanějších témat energetického výzkumu. Vědci po celém světě se snaží tento proces napodobit v pozemských podmínkách s cílem získat nový, potenciálně téměř neomezený zdroj energie. Na rozdíl od...
29. 07. 2026
Vědci z Northwestern University prokázali, že kvantové informace a běžný internetový provoz mohou koexistovat v jednom a témže optickém kabelu. Výsledek jejich výzkumu naznačuje, že budoucí kvantová síť by nemusela vyžadovat výstavbu zcela nové, oddělené infrastruktury, ale mohla by využívat kabely, které už dnes...
28. 07. 2026
Vědci z Univerzity v Michiganu vyvinuli nové zařízení, které umožňuje řídit tok elektronů v polovodiči pomocí laserového světla. Tento přístup otevírá cestu k hlubšímu porozumění základním fyzikálním jevům, které se odehrávají na úrovni elektronů v pevných látkách, a zároveň naznačuje možnosti praktického...
28. 07. 2026
Kvantová fyzika se dlouhodobě potýká s jedním základním nepřítelem – únikem energie a informací ze systému do okolního prostředí. Tento jev, označovaný jako dekoherence, patří mezi hlavní překážky při vývoji kvantových technologií, protože narušuje křehké kvantové stavy, na kterých tyto technologie stojí. Nová...
25. 07. 2026
Kvantové počítače založené na neutrálních atomech patří k technologiím, které v roce 2026 stále výrazněji ukazují, v čem spočívá jejich potenciál překonat klasické počítače. Zatímco běžný počítač zpracovává informace pomocí bitů, které mohou nabývat pouze dvou hodnot – 0 nebo 1 – kvantové obvody pracují...
25. 07. 2026
Mezinárodní tým fyziků uskutečnil rozsáhlý experiment zaměřený na měření takzvaného excesivního vyzařování vysoce energetických gama paprsků, které doprovází jaderné štěpení. Do měření zahrnuli více než tucet těžkých a nestabilních atomových jader, což z experimentu činí jednu z nejobsáhlejších studií...
23. 07. 2026
Magnetismus jako základní fyzikální jev přírody Magnetismus patří mezi nejstarší a zároveň nejfascinující jevy, které příroda lidem nabízí k poznání. Již staří Řekové si všimli, že určité kameny dokáží přitahovat železo, a tato záhada je po staletí přiváděla k úžasu. Dnes víme, že magnetismus ve fyzice...
22. 07. 2026
Matematici a materiáloví vědci přicházejí s překvapivým pohledem na tradiční textilní techniky: klíčem k pochopení vlastností pletenin, háčkovaných výrobků a dalších tkanin může být topologie – matematická disciplína, která se zabývá vlastnostmi prostoru a tvarů, jež se nemění při jejich deformaci. Právě tato...
21. 07. 2026
Vědci z Humboldt-Universität zu Berlin přišli s novou metodou, která by mohla zásadně změnit podobu budoucích kvantových technologií. Výzkumníkům se podařilo vyvinout způsob, jak zachytávat a ovládat atomy v těsné blízkosti ultratenkého skleněného vlákna, přičemž tato technika výrazně zlepšuje schopnost atomů...
21. 07. 2026
Tým matematiků se po letech snažení dopracoval k řešení fyzikálního problému, který vědce trápil po celá desetiletí a který se v odborných kruzích přezdívá „silly sprinklers, tedy v překladu „hloupé zavlažovače. Výsledky jejich práce přicházejí v letním období, kdy je téma zavlažování a pohybu vody...
20. 07. 2026
Desetiletí stará měření dostávají nový vědecký život. Experimenty, které byly provedeny před mnoha lety, nyní posloužily vědcům k tomu, aby stanovili přísnější limity na vlastnosti hypotetické subatomární částice, jež by mohla nést zlomek elektrického náboje elektronu. Výsledky analýzy, jejímž autorem je Philip...
18. 07. 2026