Nová teorie popisuje srážku protonu s jádrem jako proudy barevných nábojů
Nová teoretická práce se věnuje popisu srážek protonu s atomovým jádrem, tedy procesů, při nichž se na krátký okamžik uvolňuje energie...
06. 11. 2026
Nová teoretická práce se věnuje popisu srážek protonu s atomovým jádrem, tedy procesů, při nichž se na krátký okamžik uvolňuje energie...
06. 11. 2026
Fyzikové zabývající se kvantovými systémy se potýkají s otázkou, jak odlišit to, co vzniká záměrnou náhodností, od toho, co do...
05. 11. 2026
Světlo uvězněné mezi zrcadly může změnit vlastnosti materiálu, který se v takové dutině nachází. Nový výzkum se zaměřil na jeden z...
04. 11. 2026
Fyzici popsali zařízení, které ke komunikaci se supravodivými qubity využívá záření v milimetrových vlnách. Podle článku Sophie Chen,...
03. 11. 2026
Skupina vědců z Quantum Technologies Group při Fyzikálním ústavu v Záhřebu spolu s kolegou z Katedry fyziky Přírodovědecké fakulty (PMF) experimentálně prokázala existenci diskrétních jednorozměrných solitonů. Podle autorů jde o vůbec první experimentální demonstraci tohoto jevu. Solitony se objevily v optickém...
23. 10. 2026
Uvnitř supravodičů, tedy materiálů, které umějí vést elektrický proud bez jakékoli ztráty energie, probíhá skryté soupeření dvou kvantových stavů. Právě o něm pojednává nový článek, který se vrací k jedné z největších nevyřešených otázek moderní fyziky pevných látek. Supravodivost je jev, při kterém se...
23. 10. 2026
Kvantové počítače slibují výpočetní výkon, který by mohl v budoucnu předčit možnosti dnešních klasických strojů. Jejich srdcem jsou qubity, kvantový ekvivalent klasických bitů. Zatímco bit nabývá hodnoty 0 nebo 1, qubit dokáže díky kvantovým jevům existovat v superpozici obou stavů zároveň, což otevírá cestu k...
19. 10. 2026
Vědci představili novou metodu spektroskopie, která umožňuje přímé srovnání velikosti jader těžkých prvků. Jde o přístup, který by mohl přinést přesnější pohled na jednu ze základních fyzikálních veličin popisujících atomové jádro – takzvaný nukleární nábojový poloměr. Velikost jádra totiž není jen...
18. 10. 2026
Vědci vyvinuli miniaturní optický kroužkový laserový gyroskop, který by mohl v budoucnu nahradit objemné a drahé navigační systémy používané v letectví, lodní dopravě i kosmickém průmyslu. Celé zařízení je umístěno na čipu, což z něj činí výrazně menší a levnější alternativu ke klasickým gyroskopům, které...
17. 10. 2026
Vědci z Friedrich Schiller University Jena a University of Regensburg vyvinuli novou metodu, která umožňuje přímo určit důležitou kvantovou vlastnost elektronů v pevných látkách – takzvané Berryho zakřivení. Jde o veličinu, která popisuje, jak se mění kvantový stav elektronu při jeho pohybu krystalovou mřížkou, a má...
16. 10. 2026
Nový výzkum přináší další důkazy o tom, že gravitace a kvantová informace jsou spolu mnohem úžeji propojeny, než se dosud předpokládalo. Podle výsledků, které se v posledních měsících objevily v odborné literatuře, lze tvar prostoročasu odvodit ze způsobu, jakým jsou informace uloženy v kvantových polích. Jinými...
15. 10. 2026
Fyzikové se dlouhodobě zabývají otázkou, jak moc si fyzikální systém „pamatuje“ své počáteční podmínky poté, co uplyne dostatečně dlouhý čas. Klasická statistická fyzika na tuto otázku nabízí poměrně jasnou odpověď prostřednictvím konceptu ergodicity. Ergodický systém je takový, který se v průběhu svého...
14. 10. 2026
Obecná teorie relativity, kterou Albert Einstein formuloval před více než stoletím, dodnes patří k nejúspěšnějším fyzikálním teoriím vůbec. Popisuje gravitaci jako zakřivení časoprostoru a její předpovědi byly opakovaně potvrzeny experimenty i pozorováním – od ohybu světla kolem hmotných objektů až po detekci...
12. 10. 2026
Belgický fyzik Francis Halzen, jeden z hlavních architektů observatoře IceCube na jižním pólu, promluvil ve středu s hrdostí o svém celoživotním výzkumu neutrin poté, co se jeho jméno ocitlo ve spojení s letošním Nobelovou cenou za fyziku. Halzen patří mezi vědce, kteří desítky let prosazovali myšlenku, že obrovské...
10. 10. 2026
Americký fyzik belgického původu Francis Halzen, jeden z předních světových odborníků na neutrinovou astronomii, pravidelně přiznává, že měsíc říjen pro něj znamená období nepříjemného napětí. Právě v tomto měsíci totiž Nobelův výbor každoročně oznamuje laureáty cen za fyziku, chemii, medicínu a další obory,...
09. 10. 2026
Vědci z Institute of Science Tokyo zveřejnili studii o takzvaném bulkovém fotovoltaickém efektu (BPVE), která zpochybňuje dosavadní chápání tohoto jevu. Výzkumný tým se zaměřil na van der Waalský materiál CuCrP2S6 a zjistil, že fotovoltaický efekt může přetrvávat i v situaci, kterou klasická fyzika pevných látek dlouho...
08. 10. 2026
Vědci z Ohio State University a dalších institucí se pokusili ve zrychleném čase a v miniaturním měřítku zopakovat podmínky, které vládly vesmíru bezprostředně po Velkém třesku. Místo kosmických rozměrů ale použili srážky atomů zlata v Relativistickém těžkém iontovém urychlovači (RHIC) v Brookhaven National...
07. 10. 2026
Světlo, které projde silně rozptylujícím materiálem, jako je biologická tkáň nebo jiné neuspořádané neprůhledné médium, se na první pohled chová zcela chaoticky. Fotony při průchodu takovým prostředím narážejí na nespočet mikroskopických nehomogenit, odrážejí se, lámou se a sledují tisíce různých drah, než se...
07. 10. 2026
Fyzici a materiáloví vědci se stále častěji opírají o koncept, který donedávna patřil spíše do matematiky než do praktického inženýrství – topologii. Tento obor zkoumá vlastnosti, které zůstávají zachované i při deformaci objektu, pokud ho nepřetrhneme nebo nerozřízneme. Právě tato odolnost vůči drobným změnám...
06. 10. 2026