Nižší dávka aspirinu účinně chrání pacienty s Lynchovým syndromem před rakovinou střeva

Lidé s Lynchovým syndromem, dědičným onemocněním zvyšujícím riziko vzniku nádorových onemocnění, čelí výrazně vyšší pravděpodobnosti vzniku kolorektálního karcinomu než běžná populace. Právě proto se vědci dlouhodobě snaží najít způsob, jak toto riziko snížit pomocí dostupných a bezpečných preventivních opatření. Jednou z možností, která se v posledních letech ukázala jako slibná, je pravidelné užívání acetylsalicylové kyseliny, tedy látky známé především jako účinná složka běžně dostupných léků proti bolesti a horečce.

Klíčová data v tomto směru přinesla studie CAPP2, která prokázala, že acetylsalicylová kyselina dokáže dlouhodobě snížit riziko vzniku kolorektálního karcinomu u lidí s Lynchovým syndromem. Účastníci studie přitom užívali poměrně vysokou denní dávku 600 miligramů. Tento výsledek byl považován za průlomový, protože nabídl konkrétní a relativně jednoduchý způsob prevence u skupiny pacientů, pro které je riziko onemocnění výrazně zvýšené už od narození.

Vysoká dávka 600 miligramů denně má však i své stinné stránky. Dlouhodobé užívání acetylsalicylové kyseliny v této koncentraci je spojeno s vyšším rizikem nežádoucích účinků, mezi nimiž dominují krvácivé komplikace, včetně krvácení do trávicího traktu. To představovalo pro lékaře i pacienty dilema – zda upřednostnit silnější preventivní účinek, nebo nižší riziko komplikací.

Na tuto otázku se pokusila odpovědět navazující mezinárodní studie CaPP3, jejíž výsledky byly publikovány v odborném časopise The Lancet Gastroenterology & Hepatology. Výzkumníci v ní porovnávali různé dávky acetylsalicylové kyseliny a sledovali, zda nižší množství látky dokáže zajistit podobnou ochranu před vznikem kolorektálního karcinomu jako dávka používaná ve studii CAPP2.

Výsledky naznačují, že dávka 100 miligramů denně může mít srovnatelný preventivní účinek jako dávka 600 miligramů, tedy šestkrát vyšší množství testované v předchozí studii. Pro pacienty s Lynchovým syndromem by to mohlo znamenat významnou změnu v přístupu k dlouhodobé prevenci – nižší dávka totiž podle dostupných dat snižuje riziko vedlejších účinků, zejména zmiňovaných krvácivých komplikací, které bývají spojeny právě s vyššími dávkami tohoto léku.

Snížení dávky při zachování preventivního účinku je z klinického hlediska významné zejména proto, že lidé s Lynchovým syndromem by potenciálně měli acetylsalicylovou kyselinu užívat dlouhodobě, často po mnoho let. Čím nižší je přitom dávka, tím menší je kumulativní riziko komplikací spojených s dlouhodobým užíváním. Výsledky studie CaPP3 tak otevírají prostor pro bezpečnější a lépe snášenou formu prevence u této rizikové skupiny pacientů.

Je však třeba zdůraznit, že jde o zjištění z klinického výzkumu, která by měla sloužit jako podklad pro další odborná doporučení, nikoliv jako návod k samoléčbě. Rozhodnutí o zahájení preventivního užívání acetylsalicylové kyseliny, stejně jako volba konkrétní dávky, by mělo být vždy individuální a mělo by vycházet z konzultace s ošetřujícím lékařem, který zohlední celkový zdravotní stav pacienta, případná další rizika krvácení i jeho rodinnou a osobní anamnézu.

Lynchův syndrom patří mezi nejčastější dědičné příčiny kolorektálního karcinomu a je spojen i se zvýšeným rizikem dalších typů nádorových onemocnění. Proto má hledání účinných a zároveň bezpečných preventivních strategií pro nositele tohoto syndromu značný klinický význam. Výsledky studií CAPP2 a CaPP3 ukazují, že acetylsalicylová kyselina může být jedním z nástrojů, jak toto riziko reálně ovlivnit, přičemž snaha o nalezení optimální dávky – tedy takové, která zajistí dostatečnou ochranu při minimalizaci vedlejších účinků – zůstává důležitým cílem dalšího výzkumu i klinické praxe.