Studie odhalila vysoké hladiny toxických kovů u obyvatel Maui po požárech z roku 2023

Nová studie vědců z University of Hawai‘i odhalila znepokojivé zdravotní dopady ničivých lesních požárů, které v srpnu 2023 zasáhly ostrov Maui a zcela zničily město Lāhainā. Při požárech tehdy zahynulo více než sto lidí a šlo o jednu z nejsmrtelnějších přírodních katastrof v moderní historii Havaje. Výsledky výzkumu byly publikovány 28. září letošního roku.

Vědci analyzovali vzorky od 1 400 dospělých obyvatel postižené oblasti a zaměřili se na přítomnost toxických kovů v jejich organismech. Zjistili zvýšené koncentrace arsenu, kadmia, mědi a antimonu – látek, které se běžně uvolňují při spalování budov, vozidel a infrastruktury během požárů v obydlených oblastech.

Nejvýraznější nárůst vykazoval antimon, jehož hladiny byly u vystavených obyvatel téměř čtyřicetkrát vyšší než v běžné populaci. Mangan byl zvýšen 3,8násobně, baryum 2,3násobně a arsen 2,2násobně. Tyto kovy se běžně vyskytují ve stavebních materiálech, elektronických zařízeních i nátěrech a při jejich spálení se uvolňují do ovzduší a následně usazují v prostředí, odkud mohou pronikat do organismu vdechováním nebo kontaktem s kontaminovanou půdou a vodou.

Studie zároveň prokázala souvislost mezi zvýšenou expozicí těmto kovům a zhoršenými funkcemi plic. U sledovaných obyvatel byla zaznamenána abnormální plicní funkce a snížená dýchací kapacita, což podle autorů naznačuje dlouhodobé riziko pro respirační zdraví postižené populace.

Autor studie Alika Maunakea, profesor na University of Hawai‘i v Mānoa, výsledky komentoval s tím, že jde o důkaz, jak vážné a dlouhotrvající mohou být zdravotní následky požárů, které zasáhnou městské oblasti. Podle něj je nutné věnovat pozornost nejen bezprostředním následkům katastrof, ale i jejich dlouhodobému dopadu na zdraví obyvatel.

Výzkumníci v souvislosti se svými zjištěními upozorňují také na roli klimatické změny, která podle dostupných poznatků přispívá ke zhoršení intenzity i četnosti lesních požárů po celém světě. Suché a teplejší podmínky vytvářejí prostředí náchylnější k rychlému šíření ohně, což zvyšuje riziko podobných katastrof i v hustě obydlených oblastech, jako byla Lāhainā.

Autoři studie zároveň přiznávají její omezení. Není možné s jistotou oddělit vliv samotných požárů od jiných forem chronické expozice toxickým látkám, kterým mohou být obyvatelé vystaveni dlouhodobě z jiných zdrojů. Přesné určení příčinné souvislosti proto zůstává komplikované a vyžaduje další výzkum.

Na základě svých zjištění vědci doporučují zavedení dlouhodobého monitorování kvality ovzduší v oblastech zasažených požáry, stejně jako systematické sledování zdrojů expozice toxickým látkám po podobných katastrofách. Taková opatření by podle nich mohla pomoci lépe porozumět zdravotním rizikům a včas na ně reagovat, a to i u dalších komunit, které mohou být v budoucnu postiženy podobnými událostmi.