Časopis Atmosphere stáhl chybami zatíženou studii zpochybňující vliv CO2 na klima

Vědecký časopis Atmosphere, vydávaný nakladatelstvím MDPI, stáhl koncem minulého měsíce studii zpochybňující souvislost mezi CO2 a klimatickými změnami. Článek, který v srpnu 2023 publikoval Stuart Harris, bývalý profesor geografie na University of Calgary, byl stažen 16. září kvůli tomu, co vydavatel označil za „významné obavy“, včetně nepodložených závěrů a nepřesností v interpretaci dat.

Studie si za dobu své existence získala pozoruhodnou pozornost: zobrazilo si ji přes 26 000 lidí a na síti X se o ní objevilo 869 zmínek. Podle databáze Clarivate's Web of Science ji ale ve skutečnosti citovaly jen čtyři další vědecké práce, což naznačuje, že šum kolem článku vznikl spíše mimo akademickou obec než uvnitř ní.

Text obsahoval řadu chyb, které odborníci kritizovali už krátce po jeho zveřejnění. Harris mimo jiné tvrdil, že neandertálci vyhynuli před 3 200 lety, zatímco podle současného vědeckého konsenzu k tomu došlo zhruba před 40 000 lety. Dalším problémem bylo tvrzení, že dlouhodobé měření koncentrace CO2 v atmosféře probíhá na havajské sopce Mauna Kea. Ve skutečnosti se měření, které začalo v roce 1958, provádí na sopce Mauna Loa. Dnes podobná data shromažďuje celosvětová síť čítající více než 221 monitorovacích stanic.

„Je to hot mess,“ okomentoval studii Marcus Sarofim, klimatický vědec z Johns Hopkins University, a vystihl tak reakci širší odborné komunity na obsah publikace. Podobně kriticky se vyjádřil i David Ho, klimatický vědec z University of Hawaii, který po pročtení textu prohlásil: „Omlouvám se, ale raději si uchovám své mozkové buňky.“

Případ znovu otevírá diskusi o kvalitě recenzního řízení u některých časopisů vydávaných nakladatelstvím MDPI, které v minulosti čelilo opakované kritice za rychlost publikačního procesu na úkor důkladnosti posuzování předkládaných prací. Stažení článku téměř rok po jeho vydání ukazuje, že chybné nebo zavádějící studie mohou v mezidobí stihnout ovlivnit veřejnou diskusi, přestože jejich skutečný dopad na vědeckou literaturu zůstává minimální.