Kalciový sken srdce pomáhá zpřesnit odhad rizika u pacientů se středním rizikem, ukazuje studie

Koronární kalciové skeny mohou zpřesnit odhad rizika srdečního infarktu nebo mrtvice u pacientů s hraničním nebo středním kardiovaskulárním rizikem, ukazuje nová studie vědců z Northwestern University. Podle jejích autorů však toto vyšetření nemá smysl provádět plošně u všech pacientů bez rozdílu – u lidí s nízkým rizikem je zbytečné, a stejně tak nepřináší zásadní přínos ani u pacientů s vysokým rizikem, kteří již mají jasnou indikaci k léčbě.

Studii vedl Dr. Nilay Shah, asistentský profesor medicíny na Northwestern University Feinberg School of Medicine, a byla publikována 26. srpna 2026 v časopise JAMA pod názvem „Predictive Utility of Coronary Artery Calcium Added to the PREVENT Atherosclerotic Cardiovascular Disease Equations“. Na výzkumu se podílelo více než 6 000 dospělých ve věku 45 až 79 let, kteří byli sledováni po dobu deseti let. Během tohoto období zažilo srdeční infarkt nebo mrtvici zhruba 6 procent účastníků.

Vědci zjistili, že zahrnutí koronárního kalciového skóre do standardních rizikových kalkulaček zlepšilo přesnost predikce z hodnoty 0,73 na 0,75. Ačkoli se jedná o relativně malý nárůst, autoři studie zdůrazňují, že u konkrétní skupiny pacientů může mít toto zpřesnění praktický klinický význam. Jde především o pacienty s hraničním nebo středním rizikem, tedy o osoby, u nichž standardní odhad rizika srdečního onemocnění během příštích deseti let dosahuje 3 až 9 procent.

Právě u této skupiny může kalciový sken pomoci lékařům rozhodnout, zda je vhodné zahájit preventivní léčbu, například statiny, nebo zda naopak stačí sledovat pacienta a upravit jeho životní styl. Vyšetření tak podle výzkumníků slouží jako doplňkový nástroj, který pomáhá „rozpohybovat“ rozhodování v nejasných případech, nikoli jako univerzální screeningová metoda pro celou populaci.

Autoři studie zároveň varují před nadužíváním tohoto vyšetření. U pacientů s nízkým rizikem podle nich kalciový sken nepřináší dostatečnou přidanou hodnotu, která by ospravedlnila jeho rutinní provádění, a to i vzhledem k nákladům a expozici záření. Podobně u pacientů, kteří již na základě jiných faktorů spadají do kategorie vysokého rizika, výsledek skenu pravděpodobně nezmění klinické rozhodnutí – tito pacienti by měli být léčeni preventivně bez ohledu na výsledek zobrazovacího vyšetření.

Výzkum byl financován americkou kardiologickou asociací American Heart Association a National Heart, Lung, and Blood Institute, což je součást amerických Národních ústavů zdraví. Výsledky práce mohou podle odborníků přispět k přesnějšímu nastavení klinických doporučení pro to, kterým pacientům by měli lékaři koronární kalciové skeny doporučovat.

Koronární kalciové skenování je zobrazovací metoda využívající počítačovou tomografii, která dokáže odhalit přítomnost vápenatých usazenin ve stěnách srdečních tepen. Tyto usazeniny jsou známkou aterosklerózy, tedy postupného zužování a tuhnutí cév, které zvyšuje riziko srdečního infarktu i cévní mozkové příhody. Vyšetření se v posledních letech stalo populárním doplňkovým nástrojem při hodnocení kardiovaskulárního rizika, jeho plošné využití však bylo dosud předmětem odborných diskusí.

Nová studie tak přináší konkrétnější vodítko pro klinickou praxi – naznačuje, že cílené použití kalciového skóre u přesně definované skupiny pacientů s nejasným rizikem může mít smysl, zatímco plošné testování napříč celou populací by bylo neefektivní. Lékaři by podle autorů měli při rozhodování o indikaci vyšetření vycházet především z výchozího odhadu rizika pomocí standardních nástrojů, jako jsou rovnice PREVENT, a kalciový sken zvažovat až v případech, kdy výsledek zůstává nejednoznačný.