Australská studie odhaduje škody z rostoucí hladiny moří do roku 2100 na 855 miliard dolarů

Nová australská studie, první svého druhu v zemi, varuje před obřím ekonomickým dopadem stoupající hladiny moře a bouřkových vln na tamní pobřežní oblasti. Podle odhadů výzkumníků by se kumulativní ztráty způsobené těmito jevy mohly do konce století, tedy do roku 2100, vyšplhat na 855 miliard dolarů. Jde o částku, která výrazně převyšuje dosavadní odhady škod spojených s klimatickou změnou v Austrálii a poukazuje na to, jak zranitelná je pobřežní infrastruktura kontinentu vůči postupujícím dopadům oteplování planety.

Austrálie patří mezi země s dlouhou pobřežní linií a velkou koncentrací obyvatel i ekonomických aktivit právě v přímořských oblastech. Velká města jako Sydney, Melbourne, Brisbane či Perth leží přímo na pobřeží, stejně jako řada přístavů, průmyslových zón a turistických destinací. Právě tato koncentrace majetku a infrastruktury v blízkosti moře je hlavním důvodem, proč by dlouhodobý nárůst hladiny oceánu v kombinaci s intenzivnějšími bouřkovými vlnami mohl mít tak rozsáhlé finanční dopady.

Výzkumníci se ve studii zaměřili na to, jak bude eroze pobřeží, zaplavování nízko položených oblastí a poškozování budov a komunikací postupovat v následujících desetiletích. Podle jejich zjištění nepůjde o izolované jednorázové katastrofy, ale o postupný proces, který se bude s přibývajícími lety zrychlovat, pokud se hladina moří bude i nadále zvyšovat tempem odpovídajícím současným klimatickým trendům. Bouřkové vlny, které mohou dočasně zvýšit hladinu vody o několik metrů, představují podle autorů výzkumu obzvláště nebezpečnou kombinaci s dlouhodobě rostoucí základní hladinou oceánu, protože se jejich ničivé účinky násobí.

Jde o vůbec první komplexní analýzu tohoto typu provedenou v Austrálii, což znamená, že dosud chyběl podobně podrobný odhad ekonomických rizik spojených s pobřežními klimatickými hrozbami na národní úrovni. Autoři studie zdůrazňují, že jejich práce by měla sloužit jako podklad pro plánování infrastruktury, pojišťovnictví i veřejnou politiku, protože bez přesných dat je obtížné odhadnout, kolik prostředků bude potřeba investovat do ochrany pobřeží nebo případného přesunu ohrožených komunit.

Odhad 855 miliard dolarů zahrnuje škody na budovách, dopravní infrastruktuře, veřejných službách i ztráty produktivity způsobené opakovaným narušením provozu v postižených oblastech. Studie bere v úvahu i nepřímé náklady, jako je pokles hodnoty nemovitostí v rizikových zónách nebo náklady spojené s nutným přesídlováním obyvatel z oblastí, které se stanou dlouhodobě neobyvatelnými kvůli pravidelnému zaplavování.

Autoři výzkumu upozorňují, že rozsah škod bude záviset na tom, jak rychle se bude hladina moří zvyšovat a jak intenzivní budou budoucí bouřky, což jsou faktory přímo spojené s celkovým vývojem globálních emisí skleníkových plynů. Pokud se podaří emise výrazněji omezit, mohly by být výsledné ztráty nižší než uvedený odhad. Naopak při pokračování současných trendů bez zásadních změn v klimatické politice by se škody mohly pohybovat i na horní hranici odhadovaného rozmezí nebo ji překročit.

Studie rovněž poukazuje na to, že dopady nebudou rovnoměrně rozloženy po celém kontinentu. Některé pobřežní regiony jsou vzhledem ke svému geografickému uspořádání, hustotě zástavby a charakteru terénu zranitelnější než jiné. Nízko položené oblasti a místa s already erodujícím pobřežím budou pravděpodobně čelit škodám dříve a v větší míře než regiony s přirozenou ochranou, jako jsou útesy nebo vyvýšený terén.

Výsledky studie mají podle jejích autorů sloužit jako varovný signál pro australské úřady i soukromý sektor, aby začaly s přípravou adaptačních opatření již nyní, namísto čekání na to, až se dopady klimatické změny projeví v plné síle. Mezi doporučovaná opatření patří investice do protipovodňové infrastruktury, revize územního plánování v ohrožených oblastech a přehodnocení pojistných modelů tak, aby lépe odrážely rostoucí rizika spojená s pobřežním prostředím.

Zveřejnění studie přichází v době, kdy se Austrálie i další země potýkají s rostoucím tlakem na řešení dopadů klimatické změny, a odborníci očekávají, že podobné analýzy budou v následujících letech vznikat i pro další regiony světa, aby bylo možné lépe odhadnout globální ekonomické náklady spojené s rostoucí hladinou moří a extrémními povětrnostními jevy.