Astronomové objevili u černé díry Sagittarius A* prachem obohacující hvězdu IRS 3

Tým astronomů pod vedením Dr. Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem popsal objev, který přináší nový pohled na podmínky panující v bezprostřední blízkosti centrální černé díry naší Galaxie. Vědci se zaměřili na červeného obra označovaného jako IRS 3, jenž se nachází pouhých 0,55 světelného roku od Sagittarius A*, supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy. Výsledky studie vyšly 14. srpna 2026 v časopise Astronomy & Astrophysics pod DOI 10.1051/0004-6361/202660243.

Podle autora článku Enrica de Lazara jde o jedno z prvních detailních zkoumání chemického složení hvězdy nacházející se tak blízko galaktickému centru. IRS 3 je přibližně 72 milionů let starý červený obr o hmotnosti zhruba šestkrát převyšující hmotnost Slunce. Svou svítivostí, která je asi 60 000krát vyšší než sluneční, patří mezi nápadné objekty v této extrémní oblasti vesmíru.

Pozorování bylo provedeno kombinací dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (NASA/ESA/CSA) a pozemního přístroje VLT/NACO Evropské jižní observatoře. Díky citlivosti moderních přístrojů se výzkumníkům podařilo v okolí hvězdy identifikovat přítomnost silikátového prachu a vodních molekul. Tento nález naznačuje, že IRS 3 aktivně obohacuje své okolí materiálem, který by mohl v budoucnu posloužit jako stavební kámen pro vznik nových objektů, ačkoli podmínky v blízkosti Sagittarius A* jsou z hlediska formování hvězd i planet mimořádně nehostinné.

Oblast kolem centrální černé díry je totiž vystavena silnému gravitačnímu působení, intenzivnímu záření a hustému prostředí plnému plynu a prachu. Právě proto vědci považovali za nejisté, zda mohou hvězdy v takto extrémním prostředí vůbec produkovat a udržet si molekuly a prachové částice podobné těm, které známe z klidnějších oblastí Galaxie, jako je třeba naše sluneční soustava.

Dr. Florian Peißker k významu objevu uvedl: Galactic centers are among the most extreme environments, so understanding whether stars can continue enriching their surroundings there is an important question. Jeho slova naznačují, že zjištění u IRS 3 mohou mít širší dopad na chápání toho, jak probíhá chemický vývoj hmoty v centrálních oblastech galaxií obecně, nejen v případě Mléčné dráhy.

Přítomnost silikátového prachu u IRS 3 je zvláště zajímavá, protože tento typ materiálu se běžně pojí s pozdními fázemi vývoje hvězd, kdy dochází k odvrhování vnějších vrstev do okolního prostoru. Vodní molekuly pak patří mezi základní stavební prvky, které jsou klíčové i pro vznik organických sloučenin. Jejich detekce v tak blízkém sousedství supermasivní černé díry ukazuje, že procesy chemického obohacování vesmíru mohou probíhat i v prostředích, která byla dříve považována za příliš drsná na to, aby v nich mohly přežít jakékoli složitější molekulární struktury.

Vědci zdůrazňují, že další výzkum by měl objasnit, zda je IRS 3 výjimkou, nebo zda se podobné procesy odehrávají i u dalších hvězd v galaktickém centru. Odpověď na tuto otázku by mohla pomoci lépe pochopit, jakým způsobem se hmota v centrech galaxií recykluje a jak extrémní gravitační a radiační podmínky ovlivňují životní cyklus hvězd v jejich bezprostřední blízkosti.

Objev také potvrzuje význam kombinace pozorování z vesmíru a ze Země při studiu tak vzdálených a obtížně přístupných oblastí, jakou je centrum Mléčné dráhy vzdálené od Země přibližně 26 000 světelných let. Teleskop Jamese Webba díky své citlivosti v infračerveném spektru umožňuje zkoumat objekty zahalené hustým mezihvězdným prachem, které by jinak zůstaly pozemským i starším vesmírným přístrojům skryty.

Tým kolem Dr. Peißkera plánuje pokračovat ve sledování dalších hvězd v okolí Sagittarius A*, aby zjistil, zda jsou nálezy u IRS 3 ojedinělé, nebo zda představují obecnější jev typický pro stárnoucí hvězdy v extrémním prostředí galaktického jádra.