Astronomové spojili záhadu Little Red Dots s původem globulárních hvězdokup

Astronomové z University of Texas v Austinu přišli s teorií, která by mohla vyřešit hned dvě záhady současné astrofyziky najednou. Ve své studii, publikované v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters, se zaměřili na povahu takzvaných „Little Red Dots“ a na dosud nejasný původ globulárních hvězdokup.

„Little Red Dots“, tedy malé červené tečky, jsou objekty objevené díky pozorováním vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Jde o kompaktní, extrémně jasné a nápadně červené útvary, které se nacházejí v raném vesmíru. Jejich skutečná povaha zůstávala od jejich objevení předmětem sporů mezi astronomy – část odborné obce je považovala za velmi kompaktní galaxie s intenzivní tvorbou hvězd, jiní v nich viděli signaturu rychle rostoucích supermasivních černých děr obklopených prachem a plynem.

Druhou záhadou, kterou se tým z University of Texas zabýval, je původ globulárních hvězdokup. Jde o husté, kulovité seskupení až milionů hvězd, které obíhají kolem center galaxií, včetně naší Mléčné dráhy. Ačkoliv jsou globulární hvězdokupy pozorovány a studovány už desítky let, astronomové dodnes přesně nevědí, jak a za jakých podmínek v raném vesmíru vznikly.

Nová studie nyní navrhuje, že tyto dva jevy spolu úzce souvisí. Podle autorů výzkumu představují „Little Red Dots“ ranou vývojovou fázi globulárních hvězdokup. Jinými slovy, tyto záhadné červené objekty by nemusely být ani klasickými galaxiemi, ani produktem černých děr, ale spíše prekurzory hvězdokup, které dnes pozorujeme kolem starších galaxií.

Tato teorie by mohla vysvětlit, proč jsou „Little Red Dots“ tak kompaktní a proč vykazují specifické spektrální vlastnosti, které dosud astronomům dělaly potíže při jejich klasifikaci. Pokud se totiž jedná o zárodky globulárních hvězdokup, dávalo by smysl, že jsou tak husté a že jejich záření nese stopy intenzivní a rychlé tvorby hvězd na velmi malém prostoru.

Zároveň by tato hypotéza posunula i pochopení vzniku samotných globulárních hvězdokup. Pokud by se totiž potvrdilo, že „Little Red Dots“ jsou skutečně jejich raným stádiem, znamenalo by to, že vědci mají poprvé přímý pozorovací důkaz o procesu, který probíhal v raných fázích vesmíru a vedl ke vzniku struktur, jež dodnes obklopují galaxie po celém vesmíru.

Autoři studie zdůrazňují, že jde o teoretický návrh založený na analýze dostupných dat, který bude potřeba dále testovat pomocí dalších pozorování. Vzhledem k tomu, že „Little Red Dots“ byly objeveny teprve nedávno díky citlivosti vesmírného dalekohledu Jamese Webba, chybí zatím dostatek dlouhodobých pozorování, která by hypotézu jednoznačně potvrdila nebo vyvrátila.

Přesto astronomové z University of Texas v Austinu považují svůj návrh za významný krok vpřed, protože propojuje dva dosud nezávisle zkoumané problémy do jednoho konzistentního vysvětlení. Pokud se teorie potvrdí, mohlo by to znamenat přepsání části dosavadních představ o tom, jak vypadal vesmír v prvních stovkách milionů let po svém vzniku a jakým způsobem se v něm formovaly první kompaktní hvězdné systémy.

Studie tak přidává další dílek do skládačky raného vesmíru, který astronomové int