AstraZeneca chce pomocí AI zkrátit vývoj nových léků až o polovinu

Farmaceutická společnost AstraZeneca chce pomocí umělé inteligence zásadně urychlit vývoj nových léků, a to až o polovinu. Vyplývá to ze slov Puji Sapry, senior vice prezidentky a vedoucí R&D biologics engineering a oncology targeted discovery ve společnosti, která se k tématu vyjádřila 23. července 2026 v Kendall Square v Cambridge ve státě Massachusetts, kde má AstraZeneca významné výzkumné centrum.

Vývoj nového léčiva je podle Sapry stále nákladný a časově velmi náročný proces, který může trvat řadu let a vyžaduje enormní finanční investice. Generativní umělá inteligence by podle ní mohla tento proces výrazně zkrátit tím, že dokáže generovat a zároveň prioritizovat molekuly, které mají největší šanci na úspěch v klinickém vývoji.

Nové léky, na jejichž vývoji AstraZeneca s pomocí AI pracuje, by měly být schopné cílit na více nemocí najednou a zároveň dodávat terapeutické látky přesně do specifických buněk v těle pacienta. To by mělo zvýšit účinnost léčby a snížit vedlejší účinky spojené s necíleným působením léčiv na zdravou tkáň.

Společnost podle Sapry pracuje na vytvoření autonomního systému pro objevování léků, který by kombinoval umělou inteligenci s robotickou automatizací. Cílem je, aby AI dokázala generovat zcela nové proteinové sekvence pro léčiva, tedy struktury, které by lidský výzkumník sám jen obtížně navrhl.

„Drugging the undruggable is becoming a reality,“ uvedla Sapra, čímž naznačila, že AI otevírá cestu k léčbě onemocnění, na která dosud neexistovaly farmakologické nástroje.

Sapra zároveň upozornila na výzvy, které s sebou tento přístup přináší. Jednou z klíčových je predikce bezpečnosti molekul generovaných umělou inteligencí – je totiž nutné ověřit, že nové látky navržené algoritmem budou v lidském těle nejen účinné, ale především bezpečné.

Podle Sapry je pro trénink AI modelů klíčová kvalita biologických dat. Bez rozsáhlých a přesných datových sad nemůže umělá inteligence spolehlivě předpovídat chování nových molekul, což je podle ní jeden z hlavních limitujících faktorů rychlejšího nasazení AI ve vývoji léčiv.

Do budoucna AstraZeneca plánuje vytvořit takzvanou „laboratoř budoucnosti“, která by měla kombinaci umělé inteligence, robotiky a kvalitních dat využít k dalšímu zrychlení celého procesu vývoje léčiv. Podle vyjádření Sapry jde o dlouhodobou strategii, jejímž cílem je proměnit způsob, jakým se dnes nová léčiva objevují a testují.