Archeologové objevili ve Skotské vysočině 2000 let starou kostru v rituální studni z doby železné

Archeologové ve Skotské vysočině objevili lidskou kostru na dně toho, co považují za rituální studnu z doby železné. Nález oznámili 18. srpna 2026 a podle odborníků jde o pohřeb starý přibližně 2 000 let, spadající do období mezi rokem 800 před naším letopočtem a rokem 400 našeho letopočtu.

Studna, v níž kostra ležela, měří tři metry na délku a jeden metr do hloubky. Její dno je vyloženo kamennými deskami a hlínou, což podle archeologů naznačuje záměrnou konstrukci, nikoli náhodnou jámu. Kromě lidských ostatků se na místě pohřbu našly také kosti zvířat, které tam byly zjevně umístěny společně s tělem. Žádné další pohřební předměty, jako šperky nebo nástroje, se nenašly.

Lachlan McKeggie, spoludirektor Highland Archaeology Services, uvedl, že pohřby z doby železné na severu Skotska jsou vzácné, což činí tento nález o to významnějším pro pochopení pohřebních zvyklostí tehdejších obyvatel regionu. Archeologové nyní plánují další analýzy ostatků, při nichž se pokusí určit pohlaví zemřelého, jeho přibližný věk v době smrti a případné patologické stavy, které by mohly vypovídat o způsobu života nebo příčině úmrtí.

Místo nálezu se nachází poblíž osady z doby železné v Camore Wood, vzdálené přibližně 1,6 kilometru. V této lokalitě byly v minulosti odkryty pozůstatky nejméně dvaceti kruhových chat a také možné kulaté domy, což svědčí o tom, že oblast byla v době železné osídlena poměrně hustě. Blízkost obou nalezišť vede archeology k domněnce, že pohřeb ve studni mohl souviset s obyvateli této osady.

Podle archeologů mohl být pohřeb součástí rituálu spojeného s uzavíráním studny, tedy praxí, kdy byla studna po skončení své funkce záměrně zasypána nebo jinak vyřazena z užívání symbolickým způsobem. Taková interpretace by odpovídala širšímu vzorci rituálního chování známého z jiných lokalit doby železné v Evropě, kde vodní zdroje často hrály roli v náboženských a obřadních praktikách.

Vzhledem k tomu, že kromě zvířecích kostí nebyly u těla nalezeny žádné další artefakty, zůstává otázkou, jaký přesně byl status zemřelého a proč byl pohřben právě tímto způsobem. Chybějící předměty mohou znamenat, že šlo o jednoduchý pohřeb bez zvláštního společenského významu, nebo naopak, že rituál kladl důraz na jiné aspekty než na hmotné dary.

Další výzkum ostatků by měl v následujících měsících přinést více informací o samotném jedinci i o okolnostech jeho smrti. Analýza kostí by mohla odhalit, zda zemřelý zemřel násilnou smrtí, trpěl nějakým onemocněním, nebo zda jeho tělo neslo stopy fyzické námahy typické pro určitou profesi či způsob života v tehdejší společnosti.

Nález ve Skotské vysočině tak přidává další díl do skládanky poznání o životě a smrti obyvatel severního Skotska v době železné, období, které je i přes svůj význam pro formování pozdější keltské kultury v regionu stále relativně málo prozkoumáno díky nedostatku podobně dochovaných pohřebních nalezišť.