Studie v The BMJ odhaluje rozšíření CTE u zemřelých hráčů NFL
05. 09. 2026
Americká společnost pro bolesti hlavy (AHS) a Americká akademie neurologie (AAN) zveřejnily 31. srpna 2026 nové pokyny pro preventivní léčbu migrény. Jde o první revizi doporučení od roku 2012, tedy po čtrnácti letech, během nichž se paleta dostupných léků výrazně rozšířila. Od poslední aktualizace schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) šest nových léků určených právě k prevenci migrény.
Práce na nových pokynech začaly v lednu 2018 a na jejich přípravě se podílelo devatenáct odborníků a výzkumníků zabývajících se problematikou bolestí hlavy z USA a Kanady. Výsledkem je aktualizovaný soubor doporučení, který reflektuje nástup nové generace léčiv i poznatky získané za uplynulé roky klinické praxe.
Migréna patří mezi nejrozšířenější neurologická onemocnění – trpí jí odhadem 15 % Američanů, přičemž ženy jsou postiženy výrazně častěji než muži. Preventivní léčba se podle nových pokynů doporučuje pacientům, kteří zažívají alespoň čtyři dny migrény nebo silné bolesti hlavy měsíčně.
Klíčovou změnou oproti předchozí verzi pokynů je důraz na nové léky zaměřené na blokaci dráhy spojené s peptidem souvisejícím s genem pro kalcitonin, označovaným zkratkou CGRP. Mezi tyto novější terapie patří atogepant (obchodní název Qulipta), eptinezumab (Vyepti), erenumab (Aimovig), fremanezumab (Ajovy) a galcanezumab (Emgality). Tyto léky představují odlišný mechanismus účinku ve srovnání se staršími přípravky a byly vyvinuty přímo pro prevenci migrény.
Starší léčebné možnosti, které byly využívány již v době předchozích pokynů z roku 2012, nadále zůstávají součástí doporučené péče. Patří mezi ně Botox, betablokátor propranolol a antiepileptikum topiramát. Nové pokyny doporučují u zvolené léčby vyhodnotit její účinnost po osmi až dvanácti týdnech od zahájení a podle výsledku případně upravit terapii.
Pokyny se podrobněji věnují i specifickým skupinám pacientů, u nichž se doporučení mohou lišit od obecného přístupu. Jde například o osoby s vysokým body mass indexem, pacienty trpící současně fibromyalgií nebo těhotné ženy, u nichž je volba léčby komplikovanější kvůli riziku pro plod.
Jedním ze sporných bodů, na které pokyny upozorňují, je otázka amitriptylinu u těhotných pacientek. Zatímco nová doporučení jej v některých případech označují za vhodnou možnost, Americká kolej porodníků a gynekologů (ACOG) doporučuje se tomuto léku u těhotných žen raději vyhnout. Tento rozpor ukazuje, že v otázkách léčby migrény během těhotenství nepanuje mezi odbornými společnostmi úplná shoda.
Pokyny se rovněž zmiňují o candesartanu, léku na vysoký krevní tlak, který se v praxi někdy používá i k prevenci migrény. Přestože je podle autorů dokumentu dobře tolerovaný a cenově dostupný, důkazy o jeho účinnosti byly vyhodnoceny jako nedostatečné na to, aby mohl být zařazen mezi doporučené léčebné možnosti se silnou podporou.
Nové pokyny tak přinášejí ucelený přehled možností, jak přistupovat k prevenci migrény s ohledem na aktuální stav vědeckého poznání i širší nabídku léčiv, která od roku 2012 přibyla. Lékařům mají sloužit jako opora při rozhodování, zda a jakou preventivní léčbu pacientovi nasadit, a zároveň zdůrazňují nutnost individuálního přístupu podle konkrétní situace pacienta, jeho zdravotního stavu a případných dalších onemocnění.