Francouzská studie spojuje potravinářské konzervanty se zvýšeným rizikem hypertenze

Nová rozsáhlá francouzská studie, kterou 20. září 2026 zveřejnila Evropská kardiologická společnost, poukazuje na možnou souvislost mezi konzumací potravinářských konzervantů a zvýšeným rizikem vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění. Výzkum vedly Dr. Mathilde Touvier a Anaïs Hasenböhler z institucí INSERM, Université Sorbonne Paris Nord a Université Paris Cité.

Do studie bylo zapojeno 112 395 dobrovolníků, kteří byli sledováni v průměru sedm až osm let. Data ukázala, že konzervanty v potravě jsou prakticky všudypřítomné – téměř všichni účastníci, konkrétně 99,5 procenta, konzumovali alespoň jeden typ potravinového konzervantu.

Vědci rozdělili konzervanty do dvou skupin – takzvané neantioxidantní a antioxidantní. U účastníků s nejvyšším příjmem neantioxidantních konzervantů bylo zjištěno o 29 procent vyšší riziko rozvoje hypertenze a o 16 procent vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, mezi něž patří infarkt, mrtvice nebo angina pectoris. Vysoký příjem antioxidantních konzervantů byl spojen s 22procentním nárůstem rizika hypertenze.

Studie identifikovala osm konkrétních konzervantů, jejichž vyšší konzumace koreluje se zvýšeným rizikem hypertenze. Jde o sorban draselný (E202), metabisulfit draselný (E224), dusitan sodný (E250), kyselinu askorbovou (E300), askorbát sodný (E301), erythorbát sodný (E316), kyselinu citronovou (E330) a extrakty z rozmarýnu (E392). Kyselina askorbová, běžně známá jako vitamin C přidávaný do potravin jako konzervant, byla navíc samostatně spojena i s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění jako takových.

Autoři studie zdůrazňují, že se jedná o observační výzkum, který nedokazuje přímou příčinnou souvislost mezi konzumací konzervantů a vznikem zdravotních potíží. Zjištěné souvislosti tak nelze interpretovat jako jednoznačný důkaz, že dané látky hypertenzi nebo kardiovaskulární onemocnění přímo způsobují – mohou zde hrát roli i další faktory spojené se stravovacími návyky lidí, kteří konzumují vysoké množství zpracovaných potravin.

Jako možné biologické vysvětlení pozorovaných souvislostí výzkumníci uvádějí oxidační stres a případný vliv některých látek na funkci slinivky břišní, která hraje klíčovou roli v metabolismu a regulaci krevního tlaku. Tyto mechanismy je však podle autorů třeba dále zkoumat.

Na základě výsledků studie odborníci doporučují spotřebitelům upřednostňovat nezpracované nebo jen minimálně zpracované potraviny. Konzervanty jsou přitom běžnou součástí širokého spektra balených a zpracovaných výrobků, od uzenin přes pečivo až po nápoje, a jejich úplnému vyloučení ze stravy se ve skutečnosti vyhne jen málokdo, jak ostatně naznačuje i vysoké procento účastníků studie, kteří je konzumovali.

Evropská kardiologická společnost výsledky studie prezentovala jako podnět k další diskusi o bezpečnosti potravinářských přídatných látek a zároveň jako připomínku významu vyváženého stravování s důrazem na čerstvé suroviny. Zástupci vědecké komunity zároveň upozorňují, že závěry by neměly vést k panice ohledně jednotlivých potravin, ale spíše k obecnému přehodnocení podílu vysoce zpracovaných potravin v každodenním jídelníčku.

Výsledky studie zapadají do dlouhodobého trendu výzkumu, který se zaměřuje na dopady moderního způsobu stravování na kardiovaskulární zdraví populace. Vysoký krevní tlak a s ním související onemocnění srdce a cév patří dlouhodobě mezi hlavní příčiny úmrtí v Evropě i jinde ve světě, a proto je hledání konkrétních rizikových faktorů, včetně složek potravin, předmětem trvalého zájmu vědecké obce.

Autoři plánují na zjištění navázat dalšími analýzami, které by měly podrobněji objasnit mechanismy působení jednotlivých konzervantů na organismus a potvrdit, nakoli jsou pozorované souvislosti konzistentní i v jiných populačních skupinách. Do té doby zůstává hlavním doporučením pro veřejnost snaha omezovat konzumaci vysoce zpracovaných potravin a sahat raději po čerstvých a minimálně upravených surovinách.