Americká armáda zavádí povinné testování hladiny testosteronu u vojáků nad 30 let

Ministerstvo obrany Spojených států oznámilo zavedení povinného screeningu hladiny testosteronu u vojáků ve věku 30 let a více. Informaci přinesl 18. července autor Alexander P. Cole, podle kterého má program za cíl zhodnotit zdravotní dopady sledování testosteronu u vojenského personálu a odhalit případné neúmyslné důsledky, které by mohly plynout z rozsáhlého testování zdánlivě zdravé populace.

Rozhodnutí přichází v době, kdy trh s terapií testosteronem prochází dlouhodobým a výrazným růstem. Zatímco v osmdesátých letech dosahovala hodnota tohoto trhu přibližně 18 milionů dolarů, v roce 2025 se blížila téměř dvěma miliardám dolarů. Tento nárůst odráží jak rostoucí zájem o diagnostiku a léčbu nízké hladiny testosteronu, tak širší dostupnost hormonální terapie.

Odborná diskuse o bezpečnosti testosteronové terapie se v posledních letech opírá o výsledky několika klíčových studií. Studie TOM z roku 2010 upozornila na vyšší výskyt srdečních příhod u mužů užívajících testosteronovou terapii, což vyvolalo obavy o kardiovaskulární rizika spojená s touto léčbou. Novější studie TRAVERSE z roku 2023 tato rizika ohledně srdečních příhod nepotvrdila, zaznamenala však vyšší výskyt akutního poškození ledvin a dalších komplikací u léčených pacientů. Tyto rozdílné závěry ukazují, že bezpečnostní profil testosteronové terapie zůstává předmětem odborného zkoumání a že zdravotní rizika se mohou lišit podle typu sledovaného problému.

Americká urologická asociace i Endokrinní společnost v této souvislosti vydaly varování týkající se užívání testosteronu u mužů, kteří plánují mít děti, protože hormonální terapie může ovlivnit plodnost. Obě organizace zároveň doporučují individuální přístup k léčbě a důsledné sledování možných vedlejších účinků u každého pacienta, místo uplatňování jednotného postupu.

Zavedení armádního screeningového programu se však potýká s kritikou ze strany odborné komunity. Současné pokyny Endokrinní společnosti se staví proti rutinnímu screeningu asymptomatických mužů na hypogonadismus, tedy stav spojený s nedostatečnou produkcí testosteronu. Tento nesoulad mezi doporučenou klinickou praxí a plánovaným vojenským programem naznačuje, že implementace screeningu bude vyžadovat pečlivé zvážení, komu a za jakých podmínek by se testování mělo týkat.

Podle autora článku bude klíčovým faktorem úspěchu programu právě způsob jeho zavedení a následného monitoringu. Bez důsledného sledování zdravotního stavu testovaných vojáků a bez jasně definovaných kritérií pro další léčbu hrozí, že screening povede k nadměrné diagnostice nebo k předepisování terapie u mužů, u kterých by přínos nemusel převažovat nad riziky spojenými s možnými komplikacemi, jako je poškození ledvin.

Ministerstvo obrany zatím nespecifikovalo přesný harmonogram zavedení programu ani konkrétní postupy, jakými budou výsledky screeningu vyhodnocovány a jak bude s vojáky s nízkou hladinou testosteronu dále nakládáno. Odborná veřejnost bude nyní sledovat, zda armáda zohlední doporučení lékařských společností ohledně individualizovaného přístupu a zda program zahrne mechanismy pro dlouhodobé sledování zdravotních dopadů u zúčastněných vojáků.

Vzhledem k rostoucímu využívání testosteronové terapie v civilním sektoru i rozporupl