Výzkum odhalil, že vysoké teploty omezují fotosyntézu kalifornských sekvojí

Kalifornské sekvoje, obří stromy považované za jedny z nejodolnějších organismů na planetě, se podle nové studie potýkají s nečekaným problémem – vysokými teplotami, které zpomalují jejich fotosyntézu. Výzkum publikovaný 22. září 2026 ukazuje, že při teplotách přesahujících 100 stupňů Fahrenheita (37 °C) dochází u sekvojí (Sequoia sempervirens) k výraznému omezení schopnosti přeměňovat sluneční energii na růst.

Studii vedla Lily Klinek, doktorandka na University of California, Davis, která se zaměřila na porost v Garcia River Forest v Mendocino County v Kalifornii. Výzkumný tým zde po dobu několika měsíců měřil vzorky listů sekvojí, a to jednou až dvakrát měsíčně, aby zachytil, jak se stromy chovají během různých teplotních podmínek.

Vědci sledovali dva klíčové parametry – fluorescenci listů, která odhaluje efektivitu fotosyntetického procesu, a teplotu samotných listů. Zjistili, že v obzvlášť horkých dnech byly listy vystavené přímému slunečnímu záření až o 18 stupňů Fahrenheita (10 °C) teplejší než okolní vzduch. Tento rozdíl byl natolik výrazný, že výrazně ovlivňoval schopnost stromů provádět fotosyntézu efektivně.

Sekvoje jsou přitom evolučně přizpůsobené spíše chladnějším, vlhkým podmínkám mlhavého pobřeží severní Kalifornie, kde po tisíciletí rostly v relativně stabilním klimatu. Jejich listy a fyziologické mechanismy nejsou uzpůsobeny k tomu, aby se vyrovnávaly s extrémními teplotními výkyvy, jaké přinášejí současné klimatické změny.

Zpomalení fotosyntézy má závažné důsledky nejen pro samotné stromy, ale i pro širší ekosystém. Sekvoje patří mezi nejvýznamnější organismy z hlediska ukládání uhlíku – dokážou akumulovat obrovské množství oxidu uhličitého ve svém dřevě po staletí, někdy i tisíciletí. Pokud by vysoké teploty trvale omezovaly jejich fotosyntetickou aktivitu, mohlo by to oslabit jejich schopnost růst a ukládat uhlík v takovém rozsahu, jaký je potřebný pro zmírňování dopadů klimatické krize.

Výzkumníci upozorňují, že opakující se epizody extrémních veder by mohly dlouhodobě ohrozit vitalitu a přežití těchto majestátních stromů, z nichž některé dosahují stáří přes dva tisíce let. Pokud se frekvence a intenzita vysokých teplot budou se změnou klimatu dále zvyšovat, sekvoje by mohly čelit stresu, s nímž se za celou svou evoluční historii nesetkaly.

Studie z Garcia River Forest tak přináší další důkaz, že i zdánlivě nejodolnější ekosystémy planety nejsou vůči změně klimatu imunní. Vědci plánují v monitorování pokračovat, aby lépe porozuměli tomu, jak se sekvoje s rostoucím teplotním stresem vyrovnávají a zda existují oblasti či mikroklimatické podmínky, které by jim mohly poskytnout určitou ochranu do budoucna.