Vyšší hladina tyrosinu v krvi může zkracovat život mužů, zjistila rozsáhlá studie

Rozsáhlá studie publikovaná 6. září 2026 v odborném časopise Aging-US ukázala, že vyšší hladiny aminokyseliny tyrosinu v krvi mohou souviset s kratší délkou života u mužů. Výzkum, do kterého bylo zapojeno více než 270 000 lidí, provedli vědci Jie V. Zhao, Yitang Sun, Junmeng Zhang a Kaixiong Ye z Univerzity v Hongkongu a Univerzity Georgie.

Podle autorů studie mají muži s vyššími hladinami tyrosinu v krvi kratší očekávanou délku života, a to o téměř jeden rok ve srovnání s muži s nižšími hladinami této aminokyseliny. U žen podobný efekt zjištěn nebyl – vyšší koncentrace tyrosinu neměla na délku jejich života statisticky významný vliv. Vědci zároveň zaznamenali, že muži mají obecně vyšší hladiny tyrosinu v krvi než ženy, což může souviset s pozorovaným rozdílem mezi pohlavími.

Tyrosin je aminokyselina, kterou tělo využívá mimo jiné k výrobě neurotransmiterů, jako je dopamin, jenž hraje klíčovou roli v regulaci nálady, motivace a řady dalších fyziologických procesů. Právě proto je tato látka předmětem dlouhodobého vědeckého zájmu – vedle svého významu pro nervový systém se totiž podle výzkumníků může podílet i na metabolických procesech spojených se stárnutím.

Za účelem ověření souvislosti mezi tyrosinem a délkou života použili vědci kombinaci observačních dat a genetické analýzy, včetně metody zvané Mendelova randomizace. Tento přístup umožňuje odhadnout příčinnou souvislost mezi konkrétním faktorem – v tomto případě hladinou tyrosinu – a sledovaným výsledkem, tedy délkou života, s využitím genetických variant jako nástrojů, které nejsou ovlivněny běžnými zavádějícími faktory typickými pro klasická observační studia.

Výsledky naznačují, že by mezi zvýšenou hladinou tyrosinu a inzulinovou rezistencí mohla existovat souvislost. Inzulinová rezistence je stav, při němž buňky těla méně účinně reagují na inzulin, což může vést k rozvoji metabolických onemocnění, jako je cukrovka druhého typu, a je obecně spojována s rizikovými faktory ovlivňujícími celkové zdraví a délku života.

Autoři studie zdůrazňují, že zjištěná souvislost se týká přirozených hladin tyrosinu v krvi, nikoli užívání doplňků stravy obsahujících tuto aminokyselinu. Studie totiž nezjistila přímou souvislost mezi konzumací tyrosinových doplňků a zkrácením délky života. To znamená, že lidé užívající tyrosinové suplementy, například sportovci nebo osoby snažící se zlepšit kognitivní výkon, by podle dosavadních zjištění neměli být automaticky vystaveni zvýšenému riziku.

Pro osoby, u nichž byly zjištěny vyšší hladiny tyrosinu v krvi, doporučují vědci zvážit úpravu jídelníčku, konkrétně omezení příjmu bílkovin, protože tyrosin je do těla přijímán především prostřednictvím stravy bohaté na proteiny. Taková dietní opatření by podle autorů mohla pomoci snížit koncentraci této aminokyseliny v krvi, a potenciálně tak zmírnit rizika spojená s jejím zvýšeným výskytem.

Vědci upozorňují, že jde o observační zjištění doplněné genetickou analýzou, nikoli o důkaz jednoznačné příčinné souvislosti v klasickém experimentálním smyslu. Přesto výsledky podle nich přinášejí důležitý podnět pro další výzkum role aminokyselin v procesu stárnutí a pro pochopení rozdílů mezi mužským a ženským metabolismem.

Studie tak rozšiřuje dosavadní poznatky o vztahu mezi metabolismem aminokyselin a lidským zdravím a naznačuje, že sledování hladin tyrosinu by mohlo být v budoucnu využitelné jako jeden z ukazatelů zdravotního rizika, zejména u mužů. Autoři nicméně upozorňují, že je třeba dalšího výzkumu, který by potvrdil mechanismus, jímž zvýšený tyrosin ovlivňuje délku života, a objasnil, proč se tento efekt projevuje odlišně u mužů a žen.