Vědci získali DNA starou 50 000 let ze subsaharské Afriky

Mezinárodní tým vědců prokázal, že DNA může v afrických podmínkách přežít až 50 000 let, což výrazně překonává dosavadní představy o možnostech uchování genetického materiálu v subsaharské Africe. Výsledky výzkumu byly publikovány 27. května 2026 v odborném časopise Quaternary Science Reviews a otevírají nové možnosti pro studium evoluční historie afrických druhů i samotného člověka.

Klíčovým nálezem studie je úspěšná extrakce DNA z zubu africké antilopy horského reedbucka, latinsky Redunca fulvorufula, druhu který se v Africe vyskytuje dodnes. Zub pochází ze vzorku starého přibližně 50 000 let, což z něj činí nejstarší genetický materiál kdy získaný z oblasti subsaharské Afriky. Tento výsledek je o to pozoruhodnější, že právě tato část světa je z hlediska zachování DNA považována za jednu z nejnepříznivějších.

Hlavním nepřítelem genetického materiálu je v subsaharské Africe horké a vlhké klima. Teplo urychluje chemické procesy, které DNA rozkládají, a většina organických vzorků z této oblasti proto neposkytuje využitelný genetický materiál. Vědci se proto dlouhodobě potýkali s výraznou mezerou v paleogenetickém záznamu kontinentu, který je přitom považován za kolébku lidského druhu. Dosud nejstarší lidská DNA nalezená v subsaharské Africe pocházela z přibližně 18 000 let starého vzorku z Tanzanie, a nejstarší zvířecí DNA z tohoto regionu byla stará pouhých 9 300 let – extrahovaná ze zubu vyhynulé antilopy v Jižní Africe. Nový objev tak posouvá hranici o více než čtyřicet tisíc let.

Aby vědci dosáhli tohoto výsledku, analyzovali více než 300 zubů zvířat, která žila v subsaharské Africe v průběhu posledních 110 000 let. Zuby představují pro paleogenetiku ideální materiál, protože tvrdá zubní sklovina chrání vnitřní strukturu před vnějšími vlivy lépe než kosti nebo měkké tkáně. I přesto je zachování DNA v takovém časovém horizontu a v tak nepříznivých klimatických podmínkách výjimečné.

Výzkum přináší důležité poznatky nejen pro zoologii a paleontologii, ale především pro pochopení lidské evoluce. Afrika je regionem, kde se odehrály klíčové kapitoly vzniku moderního člověka, a přitom právě zde byl genetický záznam nejméně dostupný. Vědci doufají, že nové poznatky o podmínkách uchování DNA pomohou identifikovat lokality, kde by mohly být zachovány i starší lidské genetické vzorky, než jaké jsou dosud známy.

Horský reedbuck, z jehož zubu byla DNA extrahována, je středně velká antilopa žijící v horských oblastech východní a jižní Afriky. Skutečnost, že DNA tohoto druhu přežila 50 000 let, naznačuje, že nadmořská výška a s ní spojené nižší teploty mohly hrát roli v lepším zachování genetického materiálu. Chladnější mikroklima v horských oblastech může zpomalovat degradační procesy natolik, aby DNA přetrvala po desítky tisíc let i v jinak nepříznivém tropickém prostředí.

Studie tak ukazuje, že subsaharská Afrika není pro paleogenetiku uzavřenou knihou, jak se dlouho předpokládalo. Správná volba lokality, typu vzorku a podmínek jeho uložení může přinést genetický materiál, který dosud považujeme za nedosažitelný. Pro vědce zabývající se historií afrických populací, migrací raných lidí nebo vý