Stanford Encyclopedia zveřejnila přepracované heslo o holismu významu

Stanford Encyclopedia of Philosophy zveřejnila podstatně revidovanou verzi hesla „Meaning Holism“. Poprvé vyšlo 15. září 2014, nynější přepracování pochází z 28. října 2026. Heslo se věnuje pojetí významu, podle něhož jsou významy všech slov v jazyce navzájem závislé. Význam jednoho slova tak nelze určit izolovaně, protože se odvíjí od významů ostatních slov.

Autoři hesla vymezují meaning holism v kontrastu se dvěma konkurenčními přístupy. Atomismus tvrdí, že význam každého slova je nezávislý na významech ostatních. Molekularismus naproti tomu váže význam slova jen na malou podmnožinu dalších slov. Jako příklad molekularismu text uvádí sloveso „kill“, jehož význam je spjat se slovy „cause“ a „die“, nebo konstrukci „if … then…“, která souvisí s výrazy „not“ a „or“. Holismus jde dál: ilustruje to řetězcem, v němž se od slova „squirrel“ lze přes „animal“ a „Koala“ dostat až k „Australia“. Z takové provázanosti plyne, že žádná část slovní zásoby není od zbytku skutečně oddělená.

Myšlenka se nejčastěji spojuje se jmény Willarda Van Ormana Quinea (1951, s. 42–43) a Carla Hempela (1950, s. 59). Heslo však zmiňuje i další autory, kteří holistické pojetí v různých podobách rozvíjeli nebo hájili: Bilgrami (1992, 1998), Davidson (1984), Block (1986, 1995, 1998), Harman (1973, 1993), Sellars (1954, 1974), Brandom (1994, 2011), Churchland (1979, 1986) a Grindrod (2023).

Text je členěn do čtyř částí. Po obecné charakteristice následuje přehled argumentů ve prospěch meaning holismu, které se dělí na přímé a nepřímé. Třetí část se věnuje problémům, jež z holistického pohledu vyplývají, a závěr celou diskusi shrnuje.

Mezi hlavní potíže patří tři okruhy. Prvním je kompozicionalita, tedy otázka, jak lze význam složených výrazů odvodit z významů jejich částí, pokud jsou samotné významy částí závislé na celém jazyce. Druhým je nestabilita: jestliže význam jednoho slova závisí na všech ostatních, může se jakákoli změna v jazyce nebo v přesvědčeních mluvčího promítnout do významu všech výrazů, a komunikace mezi lidmi s odlišnými přesvědčeními se pak zdá obtížně vysvětlitelná. Třetím okruhem jsou analytičnost a objektivita. Rozlišení mezi tvrzeními pravdivými na základě významu a tvrzeními pravdivými na základě faktů se v holistickém rámci rozmazává, což ohrožuje i představu objektivního významu.

Heslo se opírá také o kritiky a alternativní přístupy. Zmiňuje námitky Jerryho Fodora a Ernieho Leporea (1992) a práci Michaela Devitta (1993, 1996), kteří holismus zpochybňují. Michael Dummett (1973) je v textu uveden mezi autory kritiky a alternativ, přičemž kritickou roli hraje v diskusi i sám Quine (1951). Z konkrétních příkladů, na nichž se v odborné literatuře problematika ilustruje, heslo připomíná případ jména „Madagascar“ (Evans 1973) a takzvaný problém disjunkce (Adams & Aizawa 2010).

Spor mezi atomismem, molekularismem a holismem patří k základním otázkám filozofie jazyka a mysli. Odpověď na otázku, zda lze význam slova uchopit samostatně, nebo jen v celku jazyka, ovlivňuje to, jak rozumíme komunikaci, učení se jazyku i povaze mentálních obsahů. Stanfordská encyklopedie svou revizí poskytuje aktuální přehled této debaty včetně jejích hlavních argumentů a námitek.

Encyklopedie patří mezi široce používané referenční zdroje pro studenty i badatele ve filozofii. Hesla jsou psána odborníky a průběžně aktualizována, aby odrážela vývoj diskusí v oboru. Nová verze „Meaning Holism“ tak navazuje na text z roku 2014 a zohledňuje další literaturu, včetně nejnovějšího titulu, který heslo uvádí, tedy práce Grindroda z roku 2023.