Seismická síť odhalila pod sopkou Kīlauea dva oddělené zásobníky magmatu

Havajská sopka Kīlauea patří k nejaktivnějším na světě a vědci se nyní podrobněji podívali do jejího nitra. Nový výzkum, o kterém 3. listopadu informoval web Eos Americké geofyzikální unie (AGU) v textu Matthewa R. Francise, přináší podrobnější obraz toho, kde se pod povrchem sopky shromažďuje magma. Studie týmu kolem Lin et al. vyšla v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Kīlauea soptila téměř nepřetržitě mezi lety 1983 a 2018. Po přestávce začala koncem roku 2024 nová série erupcí, která pokračuje i ke konci roku 2026. Fotografie, kterou zveřejnila Havajská sopečná observatoř americké geologické služby USGS, zachycuje fontánu lávy tryskající z kráteru Halemaʻumaʻu 17. října 2026.

Aby vědci zmapovali magmatické zásobníky pod sopkou, využili hustou síť seismických přístrojů. Rozmístili 1 815 malých seismometrů v oblasti zhruba 12 kilometrů na každou stranu. Přístroje zaznamenávaly dva druhy signálu. Prvním byla přirozená seismická aktivita samotné sopky, druhým umělé vibrace, které vytvářelo speciální vozidlo T-Rex. Jde o takzvaný vibroseis, zařízení používané v aktivní seismologii, které do podloží vysílá řízené vibrace. Kombinace pasivního a aktivního zdroje umožnila získat podrobnější obraz podzemí, než jaký by poskytl každý z přístupů zvlášť.

Výsledky ukazují, že pod Kīlaueou existují dva oddělené magmatické zásobníky. První leží pod kráterem Halemaʻumaʻu v hlavní kaldeře, druhý pod jižní kalderou. V malých hloubkách pod povrchem jsou od sebe oba zásobníky odděleny, v hlubších partiích se však mohou spojovat. Studie tak naznačuje, že plumbingový systém sopky je složitější, než se někdy předpokládá, a že magma se do jednotlivých částí systému může dostávat různými cestami.

Autoři zároveň upozorňují, že použitá hybridní metoda není omezena jen na Kīlaueu. Podle nich ji lze uplatnit i na jiných aktivních sopkách nebo na dalších seismicky zajímavých lokalitách, kde je cílem pochopit stavbu podzemí. Spojení přirozených a umělých seismických signálů s hustou sítí malých přístrojů tak může posloužit jako vzor pro další výzkumy.

Lepší znalost toho, kde se magma ukládá a jak jsou jednotlivé zásobníky propojeny, je důležitá pro interpretaci sopečné aktivity. Kīlauea je dlouhodobě jednou z nejlépe sledovaných sopek, a právě proto na ní vědci často zkoušejí nové postupy, které se později mohou rozšířit i jinam.