Vědci varují: narušení polárního víru nad Arktidou zvyšuje riziko energetických špiček v Evropě

Vědci upozorňují na souvislost mezi narušením stratosférických větrů nad Arktidou a vlnami extrémního chladu, které následně vedou k prudkému nárůstu poptávky po energii v Evropě. Jde o jev, který meteorologové sledují už řadu let, ale jeho dopady na energetiku se v posledních sezónách ukazují jako stále významnější téma pro provozovatele přenosových soustav i vlády jednotlivých zemí.

V zimních měsících obvykle vysoko nad Arktidou obíhá pás silných a stabilních západních větrů, který se odborně označuje jako stratosférický polární vír. Tento vír funguje jako jakási bariéra, která udržuje extrémně studený vzduch uzavřený v polárních oblastech a brání mu v úniku do nižších zeměpisných šířek. Pokud vír zůstává silný a kompaktní, Evropa i další části severní polokoule obvykle zažívají mírnější zimu, protože studený vzduch zůstává soustředěný blíže k pólu.

Problém nastává ve chvíli, kdy dojde k narušení tohoto proudění. Podle výzkumu, na který nyní odborníci znovu upozorňují, porucha normálních polárních větrů v zimě výrazně zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémního chladu v místech, kde by za běžných okolností panovalo mírnější počasí. Když se vír oslabí, zdeformuje nebo se dokonce rozdělí na menší části, studený vzduch z arktických oblastí může proniknout mnohem dále na jih – včetně střední a západní Evropy.

Právě tyto epizody narušeného víru jsou podle vědců spojeny s vlnami mrazivého počasí, které se v evropských zemích objevují i uprostřed zimy, kdy by se podle dlouhodobých průměrů očekávaly teploty blízké nule nebo mírně nad ní. Místo toho teploty klesají hluboko pod bod mrazu na několik dní až týdnů.

Důsledkem těchto chladných vln je citelný nárůst poptávky po energii v Evropě. Domácnosti i firmy zvyšují spotřebu elektřiny a plynu kvůli vytápění, což klade zvýšené nároky na energetické sítě v době, kdy je navíc produkce z obnovitelných zdrojů – zejména větrných elektráren – často nižší kvůli specifickým povětrnostním podmínkám spojeným právě s narušeným polárním vírem. Kombinace vyšší spotřeby a nižší nabídky z některých zdrojů tak může vést k napětí na trhu s energiemi a k výkyvům cen.

Meteorologové zdůrazňují, že predikce narušení stratosférického polárního víru patří mezi náročnější úkoly dlouhodobého předpovídání počasí. Signály o možném oslabení nebo rozpadu víru se dají zachytit s určitým předstihem, řádově týdny dopředu, což dává energetickým společnostem i vládám alespoň částečný prostor na přípravu. Přesto zůstává přesné načasování a intenzita dopadu na konkrétní regiony nejistá.

Pro energetický sektor v Evropě má toto téma praktický význam zejména v kontextu plánování rezerv a flexibility sítě. Provozovatelé přenosových soustav musí počítat s tím, že i mimo tradičně nejchladnější období zimy může dojít k náhlým výkyvům poptávky způsobeným právě atmosférickými jevy odehrávajícími se vysoko ve stratosféře, tedy mimo běžné pozorování povrchového počasí.

Odborníci na klima a energetiku se shodují, že porozumění chování polárního víru a jeho vlivu na evropské klima nabývá na důležitosti i proto, že evropské energetické systémy se stále více spoléhají na obnovitelné zdroje, jejichž výkon je citlivý na specifické povětrnostní podmínky. Zatímco fosilní zdroje dokázaly v minulosti reagovat na výkyvy poptávky pružněji, u energetického mixu s vyšším podílem větrné a sluneční energie je potřeba pečlivějšího sledování meteorologických signálů, včetně těch, které přicházejí ze stratosférických výšek.

Výzkum v této oblasti pokračuje a vědci se snaží lépe pochopit mechanismy, které vedou k narušení polárního víru, i to, jak přesně se tyto poruchy propisují do počasí na zemském povrchu v jednotlivých evropských regionech. Cílem je zlepšit dlouhodobé předpovědi tak, aby energetické společnosti i vlády měly více času na přípravu opatření, která by pomohla zmírnit dopady náhlého nárůstu poptávky po energii během období extrémního chladu.