Vědci určili podmínky pro předpověď El Niño a La Niña na rok dopředu

Vědcům se podařilo určit podmínky, které umožňují předpovídat některé události El Niño a La Niña až s ročním předstihem. Dosavadní prognózy těchto klimatických jevů se přitom zpravidla omezují na výrazně kratší období, takže nový poznatek může znamenat podstatný posun v oblasti sezonních předpovědí.

El Niño a La Niña jsou opačné fáze přirozeného kolísání teploty povrchu moře v tropické části Tichého oceánu. Označují se společně jako jižní oscilace El Niño a ovlivňují počasí na velké části planety. Jejich dopady se projevují například suchem, přívalovými dešti, povodněmi či změnami v intenzitě tropických cyklon. Právě proto je schopnost předvídat jejich nástup a průběh důležitá pro zemědělství, vodní hospodářství, energetiku i krizové řízení.

Podle zjištění vědců existují určité konkrétní podmínky, za kterých lze vývoj těchto jevů odhadnout výrazně dříve než dosud. Nejde tedy o to, že by bylo možné s dostatečnou jistotou předpovědět každou událost rok dopředu. Výzkum však ukazuje, že u některých událostí jsou předpoklady pro takto dlouhodobý výhled dány a že je možné je rozpoznat. Zásadní je právě rozlišení situací, kdy je předpověď spolehlivější, od těch, kdy zůstává nejistá.

Praktický význam takového poznatku spočívá především v čase. Komunity a rozhodovací orgány by díky předpovědi s ročním předstihem získaly výrazně více prostoru k přípravě na extrémní počasí. Vlády, zemědělci i organizace zabývající se pomocí při katastrofách by mohly s předstihem plánovat opatření, jako je úprava osevních postupů, správa vodních zdrojů nebo posílení protipovodňové ochrany. Čím dříve je riziko známo, tím snáze je možné omezit škody, které s sebou extrémní počasí nese.

Přípravy na dopady El Niño a La Niña patří k oblastem, kde se prodloužení předstihu promítá přímo do praxe. Zatímco několikaměsíční výhled umožňuje reagovat především krátkodobými opatřeními, předpověď s dostatečným předstihem otevírá možnost rozhodnutí, která vyžadují delší přípravu. Může jít například o plánování zásob, úpravu infrastruktury nebo přesun finančních prostředků do ohrožených oblastí.

Zjištění je důležité i z hlediska samotné vědy o klimatu. Identifikace podmínek, za nichž je předpověď možná, napovídá, které procesy v oceánu a atmosféře jsou pro vývoj těchto jevů rozhodující. Takové poznání může pomoci zpřesnit klimatické modely i metody, kterými se předpovědi sestavují. Zároveň umožňuje lépe určit, kdy se na prognózy lze spolehnout a kdy je třeba počítat s větší mírou nejistoty.

Přesto je třeba zdůraznit, že výsledek se týká jen části událostí. Předpovědi na dobu delší než několik měsíců zůstávají obecně náročné, protože klimatický systém je složitý a ovlivňuje ho množství navzájem propojených faktorů. Nový přístup proto nelze chápat jako univerzální řešení, ale jako nástroj, který u vybraných situací zásadně prodlužuje dobu, po niž je možné předvídat vývoj.

Pro oblasti, které jsou na El Niño a La Niña zvláště citlivé, jako jsou části jihovýchodní Asie, Austrálie, Jižní Ameriky nebo východní Afriky, může být roční předstih mimořádně cenný. Právě tam mohou změny srážek a teplot rozhodnout o úrodě, dostupnosti vody či bezpečnosti obyvatel. Možnost připravit se s dostatečným časovým odstupem by mohla zmírnit sociální i ekonomické dopady, které se dnes v takových případech projevují s plnou silou.

Klíčovým přínosem objevu je tak čas, který komunitám a rozhodovacím orgánům umožní připravit se na extrémní počasí s mnohem větším předstihem než dosud. Jak se tento poznatek promítne do běžně používaných prognóz, ukáže další výzkum a jeho ověřování v praxi.