Vědci propojili chronickou bolest zad s aktivitou klidové sítě mozku

Vědci objevili souvislost mezi chronickou bolestí zad a aktivitou takzvaného defaultního módu mozku, tedy sítě, kterou mozek zapojuje především v klidovém stavu při sebereflexi a vybavování autobiografických vzpomínek. Studie byla publikována 5. října 2026 v odborném časopise British Journal of Anaesthesia a přináší nový pohled na to, jak mozek zpracovává dlouhodobou bolest.

Chronická bolest zad je definována jako bolest trvající alespoň tři měsíce a postihuje velkou část dospělé populace. Na rozdíl od akutní bolesti, která má jasnou ochrannou funkci a signalizuje poškození tkáně, chronická bolest často přetrvává i poté, co se původní příčina zhojí nebo zmírní. Právě proto se vědci dlouhodobě snaží pochopit, jaké mechanismy v mozku stojí za jejím udržováním.

Do výzkumu bylo zapojeno 114 dospělých trpících chronickou bolestí zad. Vědci u nich použili funkční magnetickou rezonanci (fMRI), metodu umožňující sledovat aktivitu mozku v reálném čase na základě změn v průtoku krve. Účastníci během vyšetření podstoupili pohyb nohy, který u nich vyvolával bolest. V průběhu testu se průměrná intenzita bolesti zvýšila o 23 procent.

Zásadním zjištěním bylo, že při bolestivém pohybu nohy se zvýšila aktivita právě v oblastech patřících k defaultnímu módu mozku. Tato síť je přitom obvykle spojována s vnitřním zaměřením pozornosti, sebereflexí a vybavováním vzpomínek, nikoli s přímým zpracováním fyzické bolesti. Skutečnost, že se aktivuje právě během bolestivé zkušenosti, naznačuje, že chronická bolest může být úzce propojena s tím, jak lidé přemýšlejí sami o sobě a o své minulosti.

Výsledky studie tak podporují myšlenku, že chronická bolest zad není pouze otázkou fyzického poškození tkání, ale zahrnuje i složitější mozkové procesy spojené s vnímáním vlastní identity a minulých zkušeností. To by mohlo vysvětlovat, proč chronická bolest často přetrvává i bez jasného fyzického nálezu a proč se u pacientů objevují i psychologické aspekty, jako jsou úzkost nebo neustálé přemítání o bolesti.

Autoři studie se domnívají, že propojení bolesti s defaultním módem mozku by mohlo v budoucnu pomoci lépe pochopit mechanismy chronické bolesti a případně přispět k vývoji nových terapeutických přístupů, které by cílily nejen na fyzickou příčinu bolesti, ale i na způsob, jakým mozek bolest zpracovává v širším kontextu sebevnímání. Zjištění tak otevírá prostor pro další výzkum zaměřený na propojení psychologických a neurologických faktorů u pacientů s dlouhodobými bolestmi zad.