Vědci popsali nový druh prehistorické ryby s hlavou ve tvaru netopýřího křídla

Tým paleontologů z University of Bristol pod vedením Philipa Donoghuea popsal ve studii publikované v roce 2026 v časopise Palaeontology nový druh bezčelistní ryby z období devonu, který dostal jméno Bataspis crux. Fosilie pocházejí z čínské provincie Yunnan a byly vykopány již v 80. letech 20. století, jejich detailní analýza se však dočkala až díky moderním zobrazovacím technikám. Vzorky jsou dnes uloženy v Institutu vertebrální paleontologie a paleoantropologie Čínské akademie věd.

Bataspis crux žil přibližně před 419 miliony let a patřil do skupiny Galeaspida – vyhynulé linie bezčelistnatých obratlovců, kteří jsou z evolučního hlediska mimořádně důležití. Jak uvádějí autoři studie, „Galeaspids jsou vyhynulá skupina bezčelistnatých stem-gnathostomů, které jsou mezi nejbližšími příbuznými čelistnatých obratlovců.“ To znamená, že galeaspidi stojí na evoluční větvi bezprostředně předcházející vzniku čelistí u obratlovců, a jejich studium tak pomáhá pochopit, jak vypadali předkové dnešních ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců včetně člověka.

Nejnápadnějším znakem nově popsaného druhu je tvar hlavy, který připomíná křídlo netopýra. Tato neobvyklá anatomie zaujala vědecký tým natolik, že se rozhodl prozkoumat, jakou funkci mohla plochá, do stran rozšířená hlava plnit. Autor studie Xinyuan Meng společně s kolegy proto vytvořili digitální 3D model fosilie a pomocí počítačových simulací proudění vody testovali, jak se taková hlava chovala ve vodním prostředí.

Výsledky simulací ukázaly, že Bataspis crux dosahoval mezi galeaspidy nejvyššího poměru vztlaku k odporu ze všech dosud analyzovaných zástupců této skupiny. Jinými slovy, tvar hlavy pravděpodobně fungoval jako jakýsi hydrodynamický profil, který rybě umožňoval efektivně využívat proudění vody k vytváření vztlaku, aniž by musela vynakládat příliš mnoho energie na překonávání odporu. Podobný princip dnes využívají například křídla letadel nebo ploutve některých vodních živočichů.

Tento objev naznačuje, že již galeaspidi, kteří žili dávno před vznikem čelistnatých obratlovců, si osvojili sofistikované tvarové adaptace pro pohyb ve vodě. Zjištění tak rozšiřuje dosavadní poznatky o tom, jak raní obratlovci řešili problémy spojené s pohybem v prostředí, a naznačuje, že evoluce hydrodynamicky výhodných tvarů těla je mnohem starší, než se dosud předpokládalo.

Studie byla publikována pod názvem, jehož autory jsou Xinyuan Meng a kolegové, v časopise Palaeontology, konkrétně ve svazku 69, čísle 4, pod označením e70081 (doi: 10.1111/pala.70081). Práce představuje příklad toho, jak moderní digitální metody – včetně 3D modelování a simulací proudění – umožňují znovu prozkoumat starší fosilní nálezy a získat z nich nové informace, které by klasickými metodami zůstaly skryté.

Objev druhu Bataspis crux tak přispívá k lepšímu porozumění evoluci raných obratlovců a jejich adaptacím na vodní prostředí ještě předtím, než se u obratlovců vyvinuly čelisti. Galeaspidi, ač dnes vyhynulá skupina, zůstávají klíčovým zdrojem informací o tom, jak vypadal přechod od jednodušších bezčelistnatých forem k pokročilejším čelistnatým obratlovcům, kteří dnes tvoří naprostou většinu obratlovčí rozmanitosti na Zemi.