Vědci objasnili, jak se jabloně brání antraknóze přes lignin a kyselinu salicylovou

Vědci popsali molekulární mechanismus, který pomáhá jabloním bránit se antraknóze, jedné z nejzávažnějších chorob tohoto ovocného stromu. Zjištění, o němž informoval web Plantae sdružení ASPB 21. října 2026, může v budoucnu posloužit při šlechtění odolnějších odrůd. Antraknózu způsobuje houba Colletotrichum gloeosporioides a podle autorů výzkumu výrazně ohrožuje produkci jablek na celém světě.

Studie se zaměřila na odrůdu ‘Hanfu’, která je autotetraploidní, tedy má v buňkách čtyři sady chromozomů místo obvyklých dvou. Právě tato odrůda vykazuje vůči antraknóze silnější odolnost než běžná diploidní jablka. Výzkumníci se proto pokusili zjistit, na čem tato vyšší odolnost stojí a které molekulární děje za ní stojí.

Výsledkem je identifikace signální dráhy, kterou reguluje kyselina salicylová (SA). Tato látka patří mezi rostlinné hormony, které se podílejí na obranných reakcích proti patogenům. Podle dostupných informací je zmíněná dráha propojena s biosyntézou ligninu, tedy složitého polymeru, který zpevňuje buněčné stěny rostlin. Zvýšené ukládání ligninu může vytvářet fyzickou bariéru, jež ztěžuje průnik patogenu do pletiv.

Autoři navrhují regulační modul, který tvoří tři složky: MdTGA9, MdERF138 a MdHCT. První dva jmenované jsou podle označení transkripční faktory, tedy proteiny ovlivňující aktivitu genů, třetí je spojen se samotnou syntézou ligninu. Podle studie je tento modul propojen s ukládáním ligninu a s lepší odolností vůči antraknóze. Jinými slovy, signál zprostředkovaný kyselinou salicylovou se přes zmíněné složky promítá do změn ve stavbě buněčných stěn, což se projevuje větší schopností jabloní choroby vzdorovat.

Z dostupného textu nevyplývají podrobnosti o rozsahu experimentů, počtu testovaných rostlin ani konkrétní číselné výsledky. Neuvádí se také, zda a kdy by se zjištění mohla uplatnit v praktickém šlechtění nebo v pěstitelské praxi. Zřejmé je zatím jen to, že autoři popsali spojitost mezi jmenovanými geny, hormonální signalizací a tvorbou ligninu a že ji dávají do souvislosti s odolností odrůdy ‘Hanfu’.

Antraknóza patří mezi choroby, které pěstitelům způsobují problémy zejména v teplých a vlhkých oblastech. Napadá listy i plody a může vést ke ztrátám na výnosu i kvalitě sklizně. Hledání přirozených obranných mechanismů samotných rostlin je proto z pohledu šlechtitelů zajímavé. Pokud se podaří odhalit geny a regulační dráhy, které odolnost podmiňují, lze je v principu využít při výběru nebo úpravě odrůd bez nutnosti spoléhat výhradně na chemickou ochranu.

Výzkum také ukazuje, proč může být zajímavá polyploidie, tedy násobný počet sad chromozomů. U odrůdy ‘Hanfu’ se zdá, že změna ve výbavě genomu je spojena s odlišnou aktivitou obranných drah. Studie však podle dostupných informací nevysvětluje, jak přesně tetraploidie k posílení kyselinou salicylovou řízené dráhy přispívá, a tuto otázku bude třeba řešit dalším výzkumem.

Sdružení ASPB, které web Plantae provozuje, sdružuje rostlinné biology a publikuje informace o aktuálním výzkumu v oboru. Zveřejněné shrnutí poskytuje především obecný obraz zjištění, nikoli úplný popis metodiky. Pro odborníky i pěstitele tak bude podstatné sledovat, zda navržený modul MdTGA9, MdERF138 a MdHCT potvrdí další laboratoře a zda se osvědčí i u jiných odrůd jabloní. Dosavadní zjištění každopádně přidává další střípek do poznání toho, jak rostliny využívají hormonální signály a úpravy buněčných stěn k obraně proti houbovým chorobám.