Vědci nalezli na Plutu důkazy o možných erupcích kapalného dusíku

Tým vědců vedený Dr. Kelsi Singer a Dr. Alanem Sternem z Southwest Research Institute publikoval 31. července 2026 v odborném časopise Planetary Science Journal studii, která přináší nové důkazy o možném toku kapalného dusíku na povrchu trpasličí planety Pluto. Práce, jejíž výsledky byly formálně prezentovány 9. srpna 2026, vychází z podrobné analýzy snímků pořízených sondou NASA New Horizons při jejím historickém průletu kolem Pluta 14. července 2015, a to z relativně malé vzdálenosti pouhých 80 000 kilometrů.

Vědci se soustředili na oblast známou jako Sputnik Planitia – rozsáhlou pláň o rozměrech přibližně 1 200 na 2 000 kilometrů, která tvoří západní část charakteristického srdcovitého útvaru na povrchu Pluta. Tato oblast je tvořena zejména zmrzlým dusíkem a již dříve upoutala pozornost badatelů kvůli svým geologickým zvláštnostem, včetně náznaků konvekce ledu.

Nová analýza podle autorů naznačuje, že na povrchu či pod povrchem Sputnik Planitia mohlo v minulosti docházet k epizodickým erupcím kapalného dusíku. Podle odhadů vědců mohl objem materiálu uvolněného během jednotlivých těchto událostí dosahovat od 100 000 do 1 milionu krychlových metrů kapalného dusíku. Jde o objemy, které by odpovídaly spíše menším geologickým jevům než rozsáhlým vulkanickým procesům, jaké známe z jiných těles sluneční soustavy, nicméně i tak by šlo o významný doklad aktivní geologie na povrchu tak vzdáleného a chladného tělesa.

Přítomnost kapalného dusíku na povrchu Pluta by byla pozoruhodná vzhledem k extrémně nízkým teplotám, které na trpasličí planetě panují a které se pohybují hluboko pod bodem mrazu i pro samotný dusík v jeho pevném skupenství. Autoři studie proto zvažují, jaké mechanismy by mohly takové jevy vysvětlit – od lokálního tepla vznikajícího vlivem tlaku a pohybu ledových vrstev až po možné zbytkové teplo z nitra tělesa, které by mohlo za specifických podmínek dočasně roztavit dusíkový led do kapalné podoby.

Dr. Alan Stern, hlavní vědecký pracovník mise New Horizons a spoluautor studie, k novým zjištěním uvedl: Pluto nikdy nepřestává překvapovat. Tato slova odrážejí dlouhodobou zkušenost vědeckého týmu, který od doby průletu sondy v roce 2015 opakovaně nachází v datech nové a nečekané detaily o geologii a složení tohoto vzdáleného světa.

Studie, publikovaná pod DOI 10.3847/PSJ/ae7e85, je výsledkem podrobné reanalýzy archivních dat, což dokládá, že i více než deset let po historickém průletu New Horizons kolem Pluta stále přinášejí snímky a měření z této mise nové vědecké poznatky. Sonda New Horizons, která Pluto minula v červenci 2015 po devítileté cestě od startu, poskytla dosud jediné detailní snímky povrchu tohoto tělesa z bezprostřední blízkosti a data z této mise zůstávají klíčovým zdrojem informací o Plutu i přes deset let od samotného průletu.

Autoři studie zdůrazňují, že jde zatím o interpretaci nepřímých důkazů založených na morfologii povrchu a modelování možných procesů, nikoli o přímé pozorování aktivního jevu. Přesto podle nich jejich zjištění otevírají nové otázky ohledně vnitřní dynamiky Pluta a možné přítomnosti zbytkového tepla nebo jiných mechanismů, které by mohly na tak vzdáleném tělese umožnit dočasnou existenci kapalné fáze dusíku.

Pluto, které bylo v roce 2006 přeřazeno z kategorie planet do kategorie trpasličích planet, zůstává i nadále předmětem intenzivního vědeckého zájmu. Nové poznatky o možné geologické aktivitě v oblasti Sputnik Planitia podle vědců potvrzují, že toto vzdálené těleso na okraji sluneční soustavy je mnohem dynamičtější, než se dříve předpokládalo. Další výzkum by měl podle autorů studie zaměřit pozornost na detailnější modelování tepelné bilance Pluta a hledání dalších indicií, které by mohly potvrdit či vyvrátit hypotézu o toku kapalného dusíku na jeho povrchu.