Vědci: kanadské požáry z roku 2023 uvolnily uhlík hlavně z rašelinišť

Rekordní kanadská sezóna lesních požárů z roku 2023, která patřila k nejničivějším v historii země, uvolnila do atmosféry obrovské množství uhlíku – a podle nového výzkumu vědců z McMaster University pocházela jeho většina z hořící půdy a rašelinišť, nikoli primárně ze stromů a dřevní hmoty, jak se dosud často předpokládalo.

Vědci z kanadské univerzity se zaměřili na analýzu toho, co přesně hořelo během oněch měsíců, kdy požáry zachvátily rozsáhlá území napříč Kanadou od západního pobřeží až po východní provincie. Kouř tehdy zahalil velkou část Severní Ameriky a dostal se dokonce až do Evropy, přičemž ovlivnil kvalitu ovzduší v mnoha městech. Podle nových zjištění se ukázalo, že klíčovým zdrojem emisí uhlíku nebyla samotná vegetace na povrchu, ale organická hmota uložená hluboko v půdě a rašeliništích.

Rašeliniště jsou ekosystémy, které se tvoří po tisíce let hromaděním rostlinného materiálu v podmínkách nasycených vodou, kde se organická hmota rozkládá jen velmi pomalu. Díky tomu fungují jako přirozené úložiště obrovského množství uhlíku, který zůstává uzamčen v půdě po velmi dlouhou dobu. Když ale rašeliniště vyschnou a začnou hořet, uvolňují se z nich obrovské množství uhlíku nashromážděného během dlouhých časových období najednou.

Výzkumníci z McMaster University upozorňují, že tento typ požárů se chová jinak než klasické lesní požáry, které spalují především stromy a keře na povrchu. Požáry rašelinišť a půdy hoří pomaleji, ale mohou trvat mnohem déle, často i pod povrchem země, kde nejsou vždy viditelné. Mohou doutnat týdny nebo dokonce měsíce, což ztěžuje jejich hašení i sledování.

Zjištění týmu z McMaster University mají podle vědců zásadní význam pro pochopení celkové bilance uhlíku spojené s lesními požáry a pro budoucí modelování klimatických dopadů. Pokud totiž většina emisí pochází z půdy a rašelinišť, znamená to, že tradiční odhady založené především na spalování stromové biomasy mohly celkové množství uvolněného uhlíku podceňovat nebo nesprávně interpretovat jeho zdroj.

Rok 2023 byl v Kanadě z hlediska lesních požárů mimořádný – spálená plocha překonala dosavadní rekordy a požáry zasáhly regiony, které dříve nebyly tak intenzivně postiženy. Vzhledem k tomu, že velká část Kanady zahrnuje boreální lesy a rozsáhlá rašeliniště, představuje toto zjištění důležitý poznatek pro pochopení toho, jak se měnící se klima projevuje na chování a intenzitě požárů v severních oblastech.

Odborníci upozorňují, že tání permafrostu a vysychání půdy v důsledku teplejšího a sušší počasí zvyšuje riziko, že podobné požáry rašelinišť budou v budoucnu častější. Vzhledem k tomu, že tyto ekosystémy ukládají uhlík po tisíce let, jejich hoření představuje potenciálně dlouhodobý problém pro globální uhlíkový cyklus – jednou uvolněný uhlík se do půdy vrací jen velmi pomalu, pokud vůbec.

Výsledky výzkumu z McMaster University tak přispívají k širší diskusi o tom, jak přesně měřit a předpovídat emise z lesních požárů v kontextu měnícího se klimatu. Vědci zdůrazňují, že je třeba věnovat větší pozornost monitorování stavu půdy a rašelinišť v ohr