V egyptské vesnici objevili dvě monumentální sochy faraona Ramesese II.

V egyptské vesnici Behbeit El Hagar na severu země objevil místní obyvatel Khaled el-Shahat dvě monumentální sochy faraona Ramesese II. K nálezu došlo 15. října 2026 a jde o jeden z pozoruhodnějších egyptologických objevů poslední doby.

První ze soch byla podle odborníků původně vysoká zhruba 28 stop, tedy přibližně 8,5 metru. Do dnešních dnů se z ní však zachovala pouze hlava, měřící 5,2 stopy, což odpovídá asi 1,6 metru. Hlava zobrazuje panovníka s dvojitou korunou Horního a Dolního Egypta, symbolem sjednocené moci nad celou zemí. Na zadní pilíři sochy se dochoval hieroglyfický nápis obsahující Horusovo jméno panovníka: Hor-Ka-Nakht-Mery-Maat, což se překládá jako „Silný býk, milovaný pravdou“. Tento titul patřil k pětici jmen, která si egyptští faraoni tradičně přijímali při nástupu na trůn, a vyjadřoval jak božský původ vládce, tak jeho spojení se spravedlností.

Druhá nalezená socha je o něco menší, měří přibližně 7,9 stopy, tedy asi 2,4 metru, a je zachovaná v lepším stavu. Zobrazuje Ramesese II s typickou královskou čelenkou zvanou nemes, pruhovanou pokrývkou hlavy, kterou egyptští panovníci nosili jako symbol své moci a kterou dodnes znají miliony lidí například z posmrtné masky Tutanchamona.

Ramesses II patří mezi nejvýznamnější a nejdéle vládnoucí panovníky starověkého Egypta. Na trůnu seděl přibližně od roku 1279 do roku 1213 před naším letopočtem, tedy více než šest desetiletí, což z něj činí jednoho z nejdéle vládnoucích egyptských faraonů vůbec. Za jeho vlády zažil Egypt období rozsáhlé stavební činnosti i vojenské expanze, díky čemuž se jeho jméno a podobizny dochovaly na mnoha místech po celé zemi.

Lokalita Behbeit El Hagar není s odkazem na Ramesese II spojena poprvé. Archeologové zde již dříve nalezli architektonické fragmenty nesoucí jeho jméno, což naznačuje, že oblast byla v období jeho vlády využívána k rozsáhlejší stavební činnosti. Nachází se zde také chrám zasvěcený bohyni Isis, jedné z nejuctívanějších bohyní starověkého egyptského panteonu, spojované s magií, mateřstvím a ochranou. Přítomnost chrámu i nově objevených soch naznačuje, že místo mělo v době Ramesesovy vlády významný náboženský a pravděpodobně i politický charakter.

Objev dvou monumentálních soch v jedné lokalitě je podle odborníků významný zejména proto, že umožňuje lépe porozumět rozsahu stavebních aktivit Ramesese II mimo tradičně známá centra, jako je Théby nebo Abú Simbel. Skutečnost, že sochy byly nalezeny v oblasti spojené s uctíváním bohyně Isis, navíc může naznačovat, že panovník zde chtěl zdůraznit svou vlastní božskou legitimitu prostřednictvím spojení s významným kultovním místem.

I přes poškození, kterému obě sochy v průběhu tisíciletí podlehly, zůstávají dochované části cenným svědectvím o umělecké i náboženské praxi období Nové říše. Hieroglyfický nápis s Horusovým jménem panovníka pak badatelům poskytuje přímý textový doklad identity zobrazené osoby, což u podobných nálezů nebývá vždy samozřejmostí.

Objev učiněný místním obyvatelem upozorňuje také na to, že egyptská půda i po více než dvou stoletích systematického archeologického výzkumu stále ukrývá dosud neobjevené památky. Vesnice Behbeit El Hagar se tak může díky tomuto nálezu stát předmětem dalšího podrobnějšího archeologického zkoumání, které by mohlo přinést další poznatky o rozsahu vlivu Ramesese II v této části severního Egypta.