Australská studie: nízkotučná strava se sacharidy zpomaluje biologické stárnutí seniorů

Vědci z Univerzity v Sydney zjistili, že vhodně zvolená dieta může u starších dospělých zpomalit, nebo dokonce dočasně zvrátit biologické stárnutí organismu. Výsledky studie, kterou vedla Dr. Caitlin Andrews, byly publikovány 15. září 2026 v odborném časopise Aging Cell.

Do výzkumu se zapojilo 104 účastníků ve věku 65 až 75 let s indexem tělesné hmotnosti (BMI) v rozpětí 20 až 35. Po dobu čtyř týdnů dodržovali jednu ze čtyř dietních variant, které se lišily v poměru živočišných a rostlinných potravin a v obsahu tuků a sacharidů. Šlo o omnivorní vysokotučnou dietu (OHF), omnivorní vysokosacharidovou dietu (OHC), semi-vegetariánskou vysokotučnou dietu (VHF) a semi-vegetariánskou vysokosacharidovou dietu (VHC).

Vědci u účastníků sledovali takzvaný biologický věk, tedy odhad stavu organismu založený na skutečném zdravotním a fyziologickém stavu, nikoliv na počtu let uvedených v rodném listě. K jeho stanovení použili dvacet různých biomarkerů, mezi něž patřily hladiny cholesterolu, inzulínu i C-reaktivního proteinu, který se používá jako ukazatel zánětu v těle.

Z výsledků vyplynulo, že nejlepších změn dosáhli lidé, kteří dodržovali omnivorní, nízkotučnou a vysokosacharidovou dietu. U této skupiny se biologický věk podle sledovaných biomarkerů zlepšil nejvýrazněji ze všech čtyř testovaných variant. Obecně se ukázalo, že snížení příjmu tuků nebo živočišných bílkovin přineslo pozitivní změny bez ohledu na to, zda šlo o dietu s masem, nebo semi-vegetariánskou.

Dr. Andrews ale zdůraznila, že jde o krátkodobou studii a výsledky je třeba interpretovat opatrně. „Je příliš brzy říci, že specifické změny v dietě prodlouží váš život, uvedla. Podle ní čtyřtýdenní období stačí k zachycení změn v biomarkerech, ale nevypovídá nic o dlouhodobých účincích na délku života nebo riziko chronických onemocnění v horizontu let či desetiletí.

Výzkumný tým zvolil právě skupinu starších dospělých, protože biologické stárnutí a jeho zpomalení jsou v tomto věku obzvlášť relevantní téma s ohledem na riziko srdečně-cévních onemocnění, cukrovky a dalších zdravotních komplikací spojených s vyšším věkem. Sledování více biomarkerů najednou umožnilo autorům studie získat komplexnější obraz o tom, jak dieta ovlivňuje organismus jako celek, nikoli jen jeden konkrétní zdravotní parametr.

Zjištění týmu z Univerzity v Sydney zapadají do širšího vědeckého trendu, který se snaží pochopit vztah mezi stravou a procesem stárnutí. Zatímco dosavadní výzkumy se často zaměřovaly na jednotlivé živiny nebo potraviny, tato studie porovnávala celé dietní vzorce a jejich kombinovaný vliv na organismus v relativně krátkém, ale kontrolovaném časovém úseku.

Autoři studie plánují navazující výzkum, který by měl ověřit, zda se pozorované zlepšení biologického věku udrží i po delší době a zda podobný dietní přístup přinese měřitelné zdravotní přínosy i v dlouhodobém horizontu. Do té doby vědci doporučují brát výsledky jako slibný, ale předběžný poznatek, nikoli jako definitivní návod ke změně stravování.

Studie také potvrzuje, že ne všechny nízkotučné diety fungují stejně, a že kombinace s vysokým podílem sacharidů a přítomností živočišných produktů v mírném množství se v tomto případě ukázala jako nejúčinnější. To podle vědců naznačuje, že úplné vyloučení masa nebo živočišných bílkovin nemusí být nutně nejlepší strategií pro zpomalení biologického stárnutí, přinejmenším ne v krátkodobém horizontu čtyř týdnů, který studie sledovala.