Umělé osvětlení měst prohlubuje úbytek hmyzu, varuje nová studie

Umělé osvětlení se stává dalším faktorem, který přispívá k celosvětovému úbytku hmyzu. Podle nové studie publikované v odborném časopise Biological Conservation je v současnosti přibližně 40 % druhů hmyzu na celém světě považováno za ohrožené a jejich populace jsou v úpadku. Vědci nyní upozorňují na roli, kterou v tomto procesu hraje noční osvětlení měst a obcí, a navrhují konkrétní opatření, které by mohlo negativní dopad výrazně omezit.

Mezi hlavní příčiny dlouhodobého poklesu počtu hmyzu patří především ztráta přirozeného prostředí, znečištění a postupující změna klimatu. Zemědělská intenzifikace, kácení lesů, rozšiřování zástavby a používání pesticidů dlouhodobě omezují prostor, kde mohou druhy hmyzu žít a rozmnožovat se. Znečištění ovzduší, vody i půdy pak dále zhoršuje podmínky pro jejich přežití, zatímco změna klimatu narušuje sezónní cykly, na které je řada druhů závislá – například období rozmnožování, migrace nebo dostupnost potravy.

Nová analýza se však zaměřuje na faktor, který bývá v souvislosti s úbytkem hmyzu zmiňován méně často – umělé osvětlení. Pouliční lampy, bezpečnostní světla u budov nebo reklamní osvětlení mohou podle vědců výrazně narušovat přirozené chování nočního hmyzu. Světlo totiž ovlivňuje orientaci, navigaci i reprodukční chování mnoha druhů, které jsou aktivní po setmění. Typickým příkladem je přitahování hmyzu ke světelným zdrojům, což zvyšuje jeho zranitelnost vůči predátorům a vyčerpání energie, kterou by jinak využil k hledání potravy nebo páření.

Autoři studie zdůrazňují, že problém nočního osvětlení se v posledních desetiletích celosvětově zhoršuje v souvislosti s rozšiřováním měst a rostoucí spotřebou elektrické energie. Umělé světlo v noci proniká i do oblastí, které byly dříve relativně nedotčené, včetně okrajů lesů, parků nebo zemědělské krajiny. To znamená, že se dopad na hmyz netýká pouze centra měst, ale šíří se i do prostředí, které je pro přežití mnoha druhů klíčové.

Podle vědců přitom není nutné umělé osvětlení zcela omezit, aby se snížilo jeho negativní působení na hmyz. Klíčovým doporučením studie je jednoduchá úprava technických parametrů osvětlení – konkrétně změna barvy a intenzity světla. Výzkumníci navrhují přechod na osvětlení s teplejším barevným tónem a nižší intenzitou, které je pro noční hmyz méně atraktivní, ale zároveň stále splňuje požadavky na bezpečnost a viditelnost pro lidi.

Taková změna by podle autorů mohla výrazně snížit počet jedinců, kteří jsou přitahováni ke světelným zdrojům a následně hynou vyčerpáním, popálením nebo predací. Navíc by úprava osvětlení nemusela vyžadovat rozsáhlé investice ani zásadní změny infrastruktury – v mnoha případech by šlo o výměnu svítidel za varianty s odlišným spektrem světla nebo o instalaci stínidel, která omezují únik světla do okolního prostředí.

Vědci zároveň upozorňují, že snížení světelného znečištění by mělo být součástí širší strategie ochrany hmyzu, která zahrnuje i omezení používání pesticidů, obnovu přirozených biotopů a opatření na zmírnění dopadů změny klimatu. Samotná úprava osvětlení tak podle nich nevyřeší celý problém, ale může být jedním z relativně jednoduchých a levných kroků, které lze zavést již v krátkodobém horizontu.

Úbytek hmyzu má přitom dopad nejen na biodiverzitu, ale i na fungování celých ekosystémů. Hmyz se podílí na opylování rostlin, rozkladu organické hmoty a je součástí potravního řetězce pro řadu ptáků, obojživelníků a dalších živočichů. Pokles jeho populací proto může mít druhotné důsledky i pro zemědělství a přírodní rovnováhu v širším měřítku.

Autoři studie doufají, že jejich výsledky přispějí k praktickým doporučením pro města, obce i provozovatele veřejného osvětlení, kteří by mohli při modernizaci osvětlovacích systémů zohlednit i dopad na noční hmyz. Podle nich jde o krok, který lze realizovat postupně a bez velkých nákladů, přičemž jeho přínos pro ochranu biodiverzity by mohl být významný.